Němcům rychle rostou mzdy díky silným odborům. Je to komplikace pro snižování sazeb ECB

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Celý článek
0

V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

Celý článek
0

Mall nepohltíme, bude jedním z obchodníků na tržišti. Propouštění nás mrzí, říká finanční ředitel Allegra

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Celý článek
0

Potraviny už nikdy nebudou levnější. Kdo za to může?

Inflace by sice letos měla klesat, ale to neznamená, že by potraviny v nákupním košíku zlevnily. Spíše ještě o něco podraží. Výjimkou mohou být sezonní produkty, typicky domácí zelenina

Potraviny už nikdy nebudou levnější. Kdo za to může?
Lidé žijící v pohraničí vyrážejí pravidelně na nákupy do Polska. Ušetří tisíce korun. | foto Profimedia.cz

Češi vždycky byli přeborníky v nakupování ve slevách. V loňském roce dosáhl tento trend nové hranice. Podle údajů společnosti NielsenIQ činila hodnota zboží pořízeného právě ve slevových akcích šedesát procent. Je velmi pravděpodobné, že tento podíl letos ještě o něco vzroste. Ve slevách dnes nenakupují pouze senioři nebo sociálně slabé vrstvy, ale čím dál více také střední třída.

„S manželem si někdy děláme legraci, že jsme už jako důchodci, jak projíždíme slevové letáky a vybíráme zboží v akcích,“ říká čtyřicátnice Petra z nevelké obce kousek za Prahou. Její čtyřčlenná rodina přitom rozhodně nepatří mezi chudé, s partnerem mají nadprůměrný příjem. I tak nakupují mnohem více potravin v akcích než dříve. „Manžel někdy říká, že nebude kupovat obyčejný eidam za pětadvacet korun za deset deka, i když by nás to rozhodně nezruinovalo. Ale je to prostě už moc,“ konstatuje Petra.

Nejen ona, ale i ostatní zákazníci v Česku si budou muset na vysoké ceny potravin zvyknout. Podle všech odhadů by se sice měli dočkat o něco levnějších sezonních produktů – zejména zeleniny a ovoce z tuzemských polí a sadů –, ale obecně ceny ještě o něco povyrostou nebo se stabilizují na současné úrovni. „Prostor na snižování cen jednoduše není,“ tvrdí prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle ní jde v dnešní době vysokých cen energií, ale také krmiva nebo obalů na zpracované potraviny o neřešitelný problém. A ten, komu by se ho přece jen vyřešit podařilo, by zasloužil Nobelovu cenu.

Alespoň malou pozitivní zprávou je, že letos už s velkou pravděpodobností nedojde ke skokovému zdražení jako v uplynulém roce. To by nastalo jen v případě tak mimořádné události, jako byla loňská invaze ruské armády na Ukrajinu.

Máte slevu?

Že mnozí lidé nakupují potraviny a další zboží denní potřeby výhradě ve slevě, potvrdil podzimní reprezentativní průzkum agentury STEM/MARK pro Českou distribuční, která je největším rozesílatelem akčních a slevových letáků v České republice. Ukázal, že každý desátý Čech dříve slevové akce nevyužíval, ale v poslední době nově začal. Nejvíce je to patrné mezi muži a u věkové skupiny do třiceti let.

„Výsledky potvrzují, že v aktuální době rostoucí inflace a všeobecného zdražování se zvyšuje také obliba slevových akcí, a to napříč věkovými skupinami obyvatelstva. Pro spoustu lidí jsou slevové akce, respektive výše slev, primárním faktorem, podle něhož se rozhodují, kterou prodejnu navštíví,“ konstatoval Jaroslav Staněk, obchodní ředitel České distribuční.

Mezi další fenomény patří takzvané věrnostní karty, jako je například Tesco Clubcard nebo Billa Bonus Club, které zákazníkům umožňují nakoupit vybrané položky výhodněji. Alespoň jednu takovou kartu využívají podle průzkumu dvě třetiny nakupujících. Jednu až dvě karty má ve své peněžence nebo jako aplikaci v mobilním telefonu třetina dotázaných. Více než dvě používá 36 procent lidí. Podle Dany Večeřové z Potravinářské komory je některé zboží v základní ceně, k níž si prodejny podle ní přidávají až stoprocentní přirážku, prakticky neprodejné.

A tak se drtivá většina prodává právě v akcích, v nichž obchodní přirážka podle ní dosahuje čtyřiceti až padesáti procent. To, že vybrané druhy zboží se prodávají takřka výhradně v promoakcích, potvrzují i jednotlivé supermarkety. Mezi tradiční patří nápoje včetně alkoholických, káva, ale třeba také dětská výživa.

„Ještě vyšší promoční tlak jsme zaznamenali u kategorie másel a margarínů, kde více než osmdesát procent tržeb připadalo právě na zboží v promoakci,“ uvedla nedávno pro Seznam Zprávy Romana Duníková, komerční ředitelka společnosti NielsenIQ, která se zabývá také analýzou trhu.

Za nákupem do Polska

Lidé z pohraničí pak často vyrážejí na nákup potravin do zahraničí. Výhodu mají zejména ti, kteří bydlí u hranic s Polskem. Plný nákupní vozík tam vyjde až o několik tisíc korun levněji než v českých supermarketech. Například Oldřich Čáp z Náchoda se svou dcerou vyrazil do polského obchodu v polovině února. „Tady jsou ty ceny obvykle podstatně nižší,“ řekl České televizi. Z obchodu nakonec odjel s vozíkem, který byl plný asi z poloviny. Nákup ho v přepočtu vyšel zhruba na tisícikorunu. V Česku by prý zaplatil tak třináct až patnáct set.

Loni v prosinci udělal velký srovnávací test portál Kompas Slev, který porovnal ceny vybraného potravinářského zboží ve všech okolních zemích – a právě Polsko vyšlo jako nejlevnější. Vzorový nákup obsahoval více než deset položek, nechyběly brambory, káva, máslo, vejce nebo mléko. Zatímco v českém Lidlu by podle tohoto portálu zákazník zaplatil bezmála 759 korun, v polském obchodě stejné značky to bylo zhruba 688 korun.

Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové by si ten, kdo vyřeší aktuální problém s drahými potravinami, zasloužil Nobelovu cenu.
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Podle Dany Večeřové z Potravinářské komory je jednoznačným důvodem nižších cen v Polsku tamní nulová sazba DPH na základní potraviny. V Česku je patnáct procent. „To máte u každé stokoruny patnáct korun, a to je opravdu hodně,“ říká Večeřová. Zvažované snížení sazby na třináct až patnáct procent považuje za směšné. „To nikdo nepozná a jen to zdraží výrobky v nižší sazbě,“ varuje.

Podle ní se v Česku na drahotě podepisují také ceny energií, které jsou vyšší než v Polsku. „Vláda sice zastropovala ceny, ale ty jsou pořád čtyřikrát vyšší než v roce 2019,“ konstatuje Večeřová. A dodává, že se rovněž o třicet až čtyřicet procent zvyšují ceny obalů na potraviny nebo poplatky na sběr, třídění a recyklaci odpadů a další vstupy.

Zlevnění, nebo zdražení?

Podle Večeřové by se letos měly ceny potravin stabilizovat. Pokud o něco povzrostou, nebude to skokové zvýšení. Ale například Radek Slanec, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa, upozornil, že v posledních týdnech výrazně stoupla cena vepřového masa a dostala se na historicky nejvyšší úroveň bezmála 230 eur za sto kilogramů. „Nikdo zatím neví, kde se to zastaví,“ uvedl Slanec minulý týden. Vepřové je přitom v českých domácnostech nejvíce konzumované maso.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu Tomáše Prouzy by v únoru ještě měly ceny potravin růst, na jaře by se však alespoň u některých druhů měl trend otočit a nastat větší pokles – na trh se totiž dostane domácí produkce zeleniny, což omezí dovoz. Podobně hovoří i Svaz pekařů a cukrářů, podle něhož by pečivo mělo letos podražit jen v řádu jednotek procent.

Výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý již dříve uvedl, že pekárenský průmysl loni výrazně zasáhlo zdražení energií a mouky, což vedlo k ukončení činnosti desítek podniků. Podle svazu loni platily pekárny za plyn v průměru o 350 procent více než v roce 2021, některým ale náklady stouply i více než desetinásobně. Růst nákladů musely podniky promítnout do cen svých produktů.

Letos by podle svazu ceny surovin a energií již neměly růst tak výrazně jako loni. „Pekaři tak nebudou nuceni dále zvyšovat ceny svých výrobků,“ doplňuje Hlavatý s tím, že i přes krach některých pekáren je Česko v produkci pečiva soběstačné. Svaz loni na podzim uvedl, že čtyřčlenná rodina minulý rok utratila za pečivo 1,6 tisíce korun měsíčně, což je o 400 korun více než v roce 2021.

Kdo za to může?

Kvůli rostoucím cenám se jednotliví hráči na trhu – zemědělci, zpracovatelé a prodejci – začali obviňovat, kdo za to může. Například podle Agrární komory mohou za růst cen obchodní řetězce. Její prezident Jan Doležal uvedl, že ceny potravin neurčují zemědělci, ale řetězce.

„Máme jasná data, že od nás nedošlo ani k promítnutí vyšších nákladů,“ poznamenal. Zároveň uvedl, že nejvíce vzrostly náklady potravinářským firmám, tedy zpracovatelům.

Za drahými potravinami v maloobchodě však podle Tomáše Prouzy ze svazu obchodu nestojí maloobchodní řetězce, ale zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany dodavatelů. „Obchod často nemá alternativu a velcí dodavatelé nás drží pod krkem,“ říká Prouza, podle něhož obchodní řetězce minulý rok dokonce zpomalily růst cen snížením svých marží. Proti tomu, že vina je na straně zpracovatelů, se zase ohradila prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Dodala, že to byla naopak její organizace, která antimonopolnímu úřadu podala několik podnětů proti obchodním řetězcům.

 

Podotkla, že žijeme v turbulentní době a hledá se, kdo za to může. Po­dle Večeřové jsou ale hlavní příčinou vysoké ceny energií a dalších vstupů. Ocenila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se rozhodl zjistit, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce cena potravin nejvíce roste. Šetření se přitom zaměří na čtyři základní potraviny, přičemž výsledky takzvaného zrychleného sektorového řešení budou k dispozici za několik měsíců.

„Cílem je zjistit, v které části vertikálního řetězce od prvovýrobců přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly,“ říká předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Se zástupci celého dodavatelského řetězce bude tento týden jednat také ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). 

Čtrnáct tisíc zůstane doma
Domácnosti si sice stěžují na obecnou drahotu základních potravin, stále jimi ovšem plýtvají. Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo spočítala, že by rodina o dvou dospělých a s dvěma dětmi mohla letos ušetřit až čtrnáct tisíc korun – pokud by spousta potravin neskončila v koši.
Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v letech 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější údaje o plýtvání tuzemských domácností, jaké jsou nyní k dispozici. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Šlo o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,“ uvedla Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
K tomu přidali odborníci z Vysoké školy ekonomické mnoho dalších údajů, vycházeli také z dat Českého statistického úřadu o spotřebě potravin na obyvatele nebo výdajích českých rodin na jejich nakupování. Vycházeli ale rovněž z toho, že dražšími potravinami se plýtvá méně, rychle se kazícími zase více. Zohlednili i potraviny, které končí ve dřezu nebo v toaletě, výpočet pracoval i s inflací.
Z tohoto poměrně složitého vzorečku pak experti došli ke kvalifikovanému předpokladu, že letos skončí v koši, na kompostu a v odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 korun na obyvatele. Pokud by se to převedlo na průměrnou domácnost podle statistického úřadu, což je 2,33 člověka, jde o 8199 korun. Čtyřčlenná rodina by tedy mohla v letošním roce ušetřit 14 076 korun. Stačí jen neplýtvat.