Hledám lidi, kteří jsou hladoví po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Komentář: Jak se Česko chce stát moderní ekonomikou, když nebude mít levnou elektřinu?

Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit

Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit

Celý článek
0

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou

Uhlí se stalo v posledních letech v Evropě symbolem znečišťování planety a jedním z hlavních viníků klimatické změny.

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou
ilustrační foto | Shutterstock.com

Volání aktivistů nebo klimatologů po ukončení spalování této suroviny vyslyšeli také politici a vydali se cestou postupné eliminace uhlí především v energetickém mixu.

Bohužel se nyní ukazuje, že zvolená trasa, na jejímž konci měla být energetika postavená na obnovitelných zdrojích, mířila úplně jinam. Tedy alespoň v některých evropských zemích.

Prim v dekarbonizaci hospodářství mělo hrát Německo. Jeho odvážná strategie Energiewende počítala s rychlou výstavbou solárních a větrných elektráren. Do té doby, než se podaří vybudovat dostatečné kapacity, měl posloužit jako náhrada uhlí při výrobě energie „čistší“ zemní plyn.

Spolu s plánem na odstavení německých jaderných elektráren ke konci letošního roku se plán zdál snad až příliš smělý. Kritici (nejen) v Česku však obvykle na skeptické otázky slyšeli jednoduchou odpověď: Přece by to Němci neriskovali, kdyby si vše dobře nespočítali.

Minulý týden se ukázalo, že výpočty bohužel nebraly v potaz některé proměnné. Třeba Rusko, do jehož rukou se Němci sami dobrovolně odevzdali a vsadili na něj jako na hlavního dodavatele energetických surovin.

Moskva začala s utahováním kohoutů plynovodu, Německo narychlo strategii mění a výsledkem je tragikomická fraška s doslova absurdní pointou. Aby zůstal dostatek plynu na zimní topení, rozšiřuje Berlín provoz elektráren a některé starší znovu otevírá. Bohužel ale ne ty čisté, jaderné. Naopak se vrací k nejšpinavějšímu zdroji – nenáviděnému uhlí.

Kruh ekologické krátkozrakosti se uzavřel.