V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

Celý článek
0

Trendy a reelsy. Osm tipů, jak mohou firmy dlouhodobě zaujmout generaci Z

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Celý článek
0

Komentář: Pirátský nápad, aby stát garantoval nájmy, je jen další nesmysl a vyhazování peněz

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Celý článek
0

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou

Uhlí se stalo v posledních letech v Evropě symbolem znečišťování planety a jedním z hlavních viníků klimatické změny.

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou
ilustrační foto | Shutterstock.com

Volání aktivistů nebo klimatologů po ukončení spalování této suroviny vyslyšeli také politici a vydali se cestou postupné eliminace uhlí především v energetickém mixu.

Bohužel se nyní ukazuje, že zvolená trasa, na jejímž konci měla být energetika postavená na obnovitelných zdrojích, mířila úplně jinam. Tedy alespoň v některých evropských zemích.

Prim v dekarbonizaci hospodářství mělo hrát Německo. Jeho odvážná strategie Energiewende počítala s rychlou výstavbou solárních a větrných elektráren. Do té doby, než se podaří vybudovat dostatečné kapacity, měl posloužit jako náhrada uhlí při výrobě energie „čistší“ zemní plyn.

Spolu s plánem na odstavení německých jaderných elektráren ke konci letošního roku se plán zdál snad až příliš smělý. Kritici (nejen) v Česku však obvykle na skeptické otázky slyšeli jednoduchou odpověď: Přece by to Němci neriskovali, kdyby si vše dobře nespočítali.

Minulý týden se ukázalo, že výpočty bohužel nebraly v potaz některé proměnné. Třeba Rusko, do jehož rukou se Němci sami dobrovolně odevzdali a vsadili na něj jako na hlavního dodavatele energetických surovin.

Moskva začala s utahováním kohoutů plynovodu, Německo narychlo strategii mění a výsledkem je tragikomická fraška s doslova absurdní pointou. Aby zůstal dostatek plynu na zimní topení, rozšiřuje Berlín provoz elektráren a některé starší znovu otevírá. Bohužel ale ne ty čisté, jaderné. Naopak se vrací k nejšpinavějšímu zdroji – nenáviděnému uhlí.

Kruh ekologické krátkozrakosti se uzavřel.