Chlapec s mobilním telefonem

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Digitální dětství

Chytré mobily ubližují dětem. Ty pak mají sebevražedné myšlenky a v dospělosti jsou na dně

Děti, které dostanou svůj první chytrý telefon před třináctým rokem života, mohou v dospívání a rané dospělosti čelit vážnějším problémům s duševním zdravím než jejich vrstevníci. Zjistila to nová mezinárodní studie. Mladí by měli dostat do rukou mobil až v okamžiku, kdy je to na to jejich nervový systém již dostatečně připraven, apelují odborníci.

Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie zveřejněné v odborném časopise Journal of Human Development and Capabilities.

Výzkumníci analyzovali data od více než 100 tisíc mladých lidí z různých regionů a kultur. Ukázalo se, že čím dříve dítě smartphone dostalo, tím horší byl jeho psychický stav v rané dospělosti.

Rizika zahrnovala vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek, agresivního chování, pocitů odtržení od reality, nízkého sebevědomí a potíží s regulací emocí.

Například mladí lidé, kteří získali první chytrý telefon ve 13 letech, dosáhli průměrného skóre 30 bodů na tzv. Mind Health Quotient (MHQ), globálním ukazateli sociální, emoční a kognitivní pohody. U těch, kteří měli smartphone už v pěti letech, kleslo skóre na pouhý jeden bod.

Podle autorů vysvětluje přibližně 40 procent negativního vlivu právě předčasný přístup k sociálním sítím. Další roli hrají kyberšikana (10 procent), narušený spánek (12 procent) a problematické rodinné vztahy (13 procent).

„Naše data ukazují, že předčasné vlastnictví smartphonu – a přístup na sociální sítě, který s tím často souvisí – jsou spojeny s výrazným posunem v duševním zdraví v rané dospělosti,“ uvedla hlavní autorka studie Tara Thiagarajanová pro magazín Newsweek.

Spolupracující společnost Sapien Labs nyní vyzývá politiky k rozsáhlým politickým změnám. Mezi doporučení patří posílení digitální gramotnosti, důsledné vymáhání věkových omezení sociálních sítí, omezení přístupu pro děti mladší 13 let a zavedení postupných pravidel pro vlastnictví smartphonů.

„S věkem prvního smartphonu, který je dnes globálně hluboko pod třináct let, naléháme na politiky, aby přijali preventivní opatření podobná regulaci alkoholu a tabáku,“ dodala Thiagarajanová.

Studie ukazuje, že vzorce jsou konzistentní napříč kontinenty a kulturami. Podíl dětí a mladých lidí označených jako „v ohrožení nebo ve vážných potížích“ stoupl o téměř deset procent u dívek a o sedm procent u chlapců.

Některé země už reagují zákazem či omezením mobilů ve školách. Příkladem jdou třeba Francie, Itálie, Nizozemsko nebo Nový Zéland. V USA se k regulacím přidává stále více států, včetně New Yorku, který je dosud největší jurisdikcí s plošným zákazem.

V Česku se zakázal mobily ve školách například vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek. Sklidil ale kritiku ze strany některých rodičů, kteří argumentovali, že údajně mají právo kontaktovat a kontrolovat své děti, a to i ve škole.

Podle České školní inspekce mohou školy regulovat manipulaci dětí s mobily, a to prostřednictvím školního řádu.