Nová opatření mají restartovat hospodářství Číny. Podle expertů se jim to nepodaří – a pekingští komunisté si za to mohou sami.
Nová opatření mají restartovat hospodářství Číny. Podle expertů se jim to nepodaří – a pekingští komunisté si za to mohou sami.
Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.
Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.
Zavedení dovozních cel na čínské elektromobily se značně přiblížilo. Zástupci Francie, Itálie, Polska a Řecka už deklarovali, že jsou pro omezení čínské produkce.
Zavedení dovozních cel na čínské elektromobily se značně přiblížilo. Zástupci Francie, Itálie, Polska a Řecka už deklarovali, že jsou pro omezení čínské produkce.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Vláda, která je podřízena prezidentovi Volodymyru Zelenskému, doufá, že se jí podaří přesvědčit západní věřitele a dohodne se na restrukturalizaci zahraničního dluhu. Jinými slovy usiluje o další odložení splátek, případně také o částečné odpuštění výše jistiny. Celkově se jedná o dluh ve výši dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun), který by měla začít Ukrajina splácet od letošního srpna.
Věřitelský výbor složený z držitelů ukrajinských vládních dluhopisů by měl podle Kyjeva do září rozhodnout, jak dále postupovat. Výbor věřitelé ustavili na žádost ukrajinské vlády, napsaly Financial Times.
V současné době totiž panuje řada neznámých, jak bude nadále probíhat mezinárodní finanční a vojenská pomoc bránící se zemi. I proto chce Zelenskyj a jeho kabinet domluvit minimálně další odklad splatnosti dluhopisů, na které už platí dvouleté moratorium, na kterém se věřitelé dohodli po prvních měsících války. Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu východoevropského státu.
Západní spojenci se stále nedohodli na tom, zda a jakým způsobem může Ukrajina využívat 330 miliard dolarů (7,8 bilionu korun) zmrazených aktiv, které má Putinovo Rusko na Západě.
Ministryně financí Spojených států Janet Yellenová navíc naléhá na Kongres, aby schválil vojenskou i ekonomickou pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), kterou stále neschválila Sněmovna reprezentantů. O finanční pomoci pro Kyjev pocházející z ruských aktiv mají rovněž jednat opět země skupiny G7.
Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc požaduje, že Ukrajina musí do dalších let omezit výši svého vládního dluhu na 80 procent HDP do roku 2028 a na 66 procent do roku 2033. Loni se pohyboval na úrovni 90 procent HDP. Ještě před válkou, v roce 2021, to bylo necelých 50 procent.
Ukrajinské dluhopisy jsou nominovány z velké části v dolarech, připadá na ně 17 miliard dolarů, zbytek je v eurech. Splatnost mají od letošního roku až do roku 2035. V současnosti se obchodují na úrovních 25 až 30 centů za dolar původní nominální hodnoty.
Hlavní ekonomka pro rozvíjející se trhy z poradenské firmy Oxford Economics Evghenia Sleptsova tvrdí, že už nyní je ukrajinský zahraniční dluh prakticky neudržitelný, pokud nedojde k jeho zásadní restrukturalizaci.
Kolem ekonomické situace Ukrajiny ale nyní panuje „mimořádná nejistota“ zejména kvůli nejasnému osudu další americké podpory. Vytvářet v této situaci ekonomické projekce, kdy země musí na východě a jihu odolávat ruské vojenské přesile a celé její území je vystaveno bombardování, je nemožné. Jeden z držitelů dluhopisů měl pro FT anonymně přiznat, že ještě v roce 2022 existovala na straně Ukrajiny schopnost zahraniční dluhy splácet, situaci ale nyní vnímá výrazně pesimističtěji.
