Navrhuje barvy pro Mazdu, inspiruje se i v módě. Našim autům svědčí kontrast, říká Alena Gersonde

Estetické i praktické aspekty barevného designu řeší ve své práci Alena Gersonde. Vývoj barev trvá klidně několik let, přičemž je potřeba „mířit“ tak, aby i v budoucnu byly neustále trendy, žádané a svěží.

Estetické i praktické aspekty barevného designu řeší ve své práci Alena Gersonde. Vývoj barev trvá klidně několik let, přičemž je potřeba „mířit“ tak, aby i v budoucnu byly neustále trendy, žádané a svěží.

Celý článek
0

Saúdové varují před propadem ropy na 50 dolarů za barel. Bolelo by to Rusko nebo Irák

Saúdská Arábie varuje členy OPEC+, kteří nebudou dodržovat těžební kvóty, že cena ropy spadne na úroveň padesáti dolarů za barel. Hrozba směřuje hlavně k Iráku, Rusku a Kazachstánu.

Saúdská Arábie varuje členy OPEC+, kteří nebudou dodržovat těžební kvóty, že cena ropy spadne na úroveň padesáti dolarů za barel. Hrozba směřuje hlavně k Iráku, Rusku a Kazachstánu.

Celý článek
0

Online schránka důvěry: Startup FaceUp řeší na školách šikanu, ve firmách bossing. Teď nabírá 70 milionů

Ondřeje Fryce, který vybudoval internetový obchod Mall a díky jeho prodeji patří mezi nejbohatší Čechy, zaujal FaceUp svou „pozoruhodnou globální jízdou“.

Ondřeje Fryce, který vybudoval internetový obchod Mall a díky jeho prodeji patří mezi nejbohatší Čechy, zaujal FaceUp svou „pozoruhodnou globální jízdou“.

Celý článek
0

Komu slouží křičící nápisy

Belgický sociolingvista Jan Blommaert zkoumal prostřednictvím nápisů vývoj veřejného prostoru, který je jako tržiště, jež se různí lidé a skupiny snaží opanovat

Komu slouží křičící nápisy
ilustrační foto | Shutterstock.com

Způsob veřejné komunikace se v posledních 150 letech rychle mění. Podle historika Alaina Corbina se vyjadřování na ulici přesunulo do vizuální sféry. V Paříži v 90. letech 19. století podle něj pokryla fasády domů záplava velkých plakátů a jako hub po dešti přibývalo lidí, kteří na sobě za úplatu nosili reklamní panely. To vše podle Corbina „proměnilo bulváry v prostor četby a dřívější křik, jehož cílem bylo upozornit na přítomnost něčeho, ztratil svůj význam“. Jako by se ale křik metaforicky přenesl do zmíněných nápisů. Někteří lingvisté si tuto jejich sílu uvědomují a dané vizuál­ní projevy zkoumají. K takovým badatelům patřil belgický sociolingvista Jan Blommaert (1961–2021). Ve své knize Jazyková krajina jako kronika komplexity: Etnografický pohled na superdiverzifikovanou společnost vysvětluje, že veřejný prostor je jakési tržiště, které se různí lidé a skupiny snaží opanovat – i zmíněnými nápisy.

Soustřeďuje se přitom na čtvrť Berchem na jihovýchodě Antverp, kde s rodinou desítky let žil. Ta je od sedmdesátých let domovem velké komunity přistěhovalců, především tureckého původu. Turečtí imigranti odkoupili majetek od tehdy už stárnoucí vlámské dělnické třídy, jejíž příslušníci se odstěhovali do vzdálenějších částí města. Turecké přistěhovalce následovaly v první polovině devadesátých let další vlny imigrantů z celého světa, kteří do země často vstoupili jako žadatelé o azyl a relativně často také nelegálně.

Z nápisů v různých jazycích, které autor během svých pravidelných pochůzek ve veřejném prostoru nacházel, konkrétně z rozdílů v jejich podobě a kvalitě, se snaží odvodit „rozdílné způsoby organizace“ daných etnických komunit i historii jejich výskytu ve zmíněné čtvrti. A také míru jejich sebedůvěry, protože komunity, které veřejně oznamují kulturní akce ve svém jazyce, musí vykazovat „určitý stupeň sebevědomí“.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit