Všechny společnosti, které nejsou čínské, zaniknou. Evropští výrobci baterií do aut si zoufají

Producenty baterií drtí zpomalení výroby elektromobilů. Firmy ruší a odkládají projekty, jejichž produkce mohla do roka pohánět více než dva miliony aut.

Producenty baterií drtí zpomalení výroby elektromobilů. Firmy ruší a odkládají projekty, jejichž produkce mohla do roka pohánět více než dva miliony aut.

Celý článek
0

Cena uranu raketově roste. Kanada chce z globálního trhu vytlačit Rusko

Celosvětová renesance jaderné energetiky žene ceny uranu vzhůru. Příležitost navyšovat produkci vycítila především Kanada, která chce z globálního trhu s jaderným palivem vytlačit Rusko.

Celosvětová renesance jaderné energetiky žene ceny uranu vzhůru. Příležitost navyšovat produkci vycítila především Kanada, která chce z globálního trhu s jaderným palivem vytlačit Rusko.

Celý článek
0

Skoty straší nástup labouristů do vlády. Bojí se o těžařský byznys a ztrátu prosperity

Těžba ropy a zemního plynu v Severním moři je ohrožena kvůli nástupu labouristů do čela Británie. Především ve Skotsku, kde ropný průmysl dává práci desítkám tisíc lidí, se obávají o ztrátu prosperity.

Těžba ropy a zemního plynu v Severním moři je ohrožena kvůli nástupu labouristů do čela Británie. Především ve Skotsku, kde ropný průmysl dává práci desítkám tisíc lidí, se obávají o ztrátu prosperity.

Celý článek
0

Komentář: Sbírka na Martínka má šťastný konec. Ale co další nemocné děti?

Úspěšná sbírka na nemocného Martínka otevřela mnoho morálních otázek – o mezích a spravedlnosti českého zdravotnictví či o roli charity a influencerů.

Komentář: Sbírka na Martínka má šťastný konec. Ale co další nemocné děti?
Martínek trpí AADC syndromem, což je velmi vzácné genetické onemocnění | foto Znesnaze21.cz (publikováno se svolením)

Syndromem AADC trpí na celém světě asi 120 lidí z více než osmi miliard obyvatel. Jedním z nich je dvouletý Martínek. Jeho výhledy na uzdravení nebyly až do minulého týdne příliš optimistické. Léčba tohoto mimořádně vzácného genetického onemocnění stojí přibližně sto milionů korun a zdravotní pojišťovny ji nehradí. Vědělo se, že pokud se Martínkovi nepodá lék do určité doby, bude pozdě.

Jenže se stal malý zázrak. V celonárodní sbírce se nevybralo „pouze“ sto milionů, ale ještě o dvacet milionů více. Navíc to byla sbírka běžných lidí, kteří se po stokorunách dostali až k cílové částce. Mediánový příspěvek byl tři sta korun.

Zdá se, že je to příběh se šťastným koncem. K úplnému happy endu ještě chybí to, aby léčba zabrala a Martínek, který trpí nejtěžší formou onemocnění, se vyléčil. Nepochybně mu to přejeme. Zatím je zcela odkázán na péči a pomoc druhých, je ležící a sám neudrží ani vzpřímenou hlavičku.

Zde bychom mohli příběh o nebývalé lidské solidaritě ukončit a všem více než 220 tisícům lidí, kteří na Martínka přispěli, zatleskat. To, co za poměrně krátkou dobu dokázali, je obdivuhodné.

I tak za sebou tato událost zanechává několik otazníků. Třeba: Co další děti, které trpí jinými vzácnými chorobami a pojišťovny jejich léčbu také nehradí? Mají prostě smůlu, že se nestaly tak veřejně známými jako Martínek, i když jejich rodiče dělají první poslední, aby sehnali potřebné finance na jejich léčbu? Lze na to odpovědět tak, že všem se prostě pomoci nedá? Že svět není spravedlivý a buďme rádi za pomoc alespoň pro některé? 

V této souvislosti stojí za připomenutí, že lví podíl na „rozhýbání“ sbírky má influencerka a někdejší herečka Nikol Leitgeb (dívčím jménem Štíbrová), která vyvolala doslova sbírkovou tsunami. Ve sbírce na Donio.cz bylo původně osm milionů a podle zakladatele portálu Davida Procházky to vypadalo, že se horko těžko podaří dosáhnout alespoň poloviny cílové sumy. Pak se ale za čtyři dny vybralo devadesát milionů korun. 

Svědčí to o mimořádném, až neskutečném vlivu influencerů. Otázka zní: I když paní Leitgeb udělala dobrý skutek (a to nikoli poprvé, za což ji mimochodem ocení předseda Senátu Miloš Vystrčil stříbrnou medailí), musí nám influenceři takovým způsobem radit, komu máme poslat dobročinné peníze? Neměli bychom to dělat spíše sami od sebe, aniž by nás k tomu někdo musel pošťouchnout? Ostatně v jednom příspěvku na sociální síti pisatel uvedl, že na Martínka sice neposlal ani korunu, zato přispěl několika jiným lidem.

A pak se samozřejmě nabízí otázka, zda by zdravotní pojišťovny neměly léčbu syndromu AADC platit. Je to přece „pouze“ jeden pacient. Vždyť například rozpočet VZP činí stovky miliard korun. Sto milionů jsou z tohoto pohledu drobné.

Jenže žádný – ať už sebevíc propracovaný – systém není dokonalý, vždycky má z nějakého důvodu hluchá místa. A platí to také o systému zdravotního pojištění. Neustále se budou objevovat pacienti, kteří se do příslušných kolonek nevejdou. Vždy budou nějaké výjimečné případy. A právě pro ně je určena charita.