Mnozí zaměstnanci jsou „emočně na mizině“
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Pracovní trh
Vztahy s kolegy se zhoršují, tlak na výkon roste. Češi se cítí v zaměstnání přetížení a ztrácejí chuť pracovat
Češi jsou unavení. V práci na ně kladou stále vyšší nároky, což se odráží nejen na jejich motivaci, ale i na vztazích s kolegy. Ukazuje to nový průzkum Barometr zaměstnanců od společnosti Up benefity, který zjišťoval, jak zaměstnanci vnímají vývoj své práce za posledních pět let.
redaktor
Podle dat mezi více než tisícovkou respondentů se pracovní vytížení za pět let zvýšilo téměř polovině zaměstnanců. Jen každý desátý vnímá naopak posun k lepšímu. „Nejvíce negativně hodnotí lidé právě objem práce, rostoucí nároky a tlak,“ potvrzuje průzkum.
Třetina lidí navíc uvádí, že jim v posledních letech klesla i pracovní motivace a odhodlání, posun. Zlepšení v tomto směru pociťuje jen 14 procent zaměstnanců.
Situaci nepřidává ani zhoršující se atmosféra na pracovištích. Téměř třetina zaměstnanců říká, že se pracovní vztahy zhoršily.
„Tato zjištění by měla být pro zaměstnavatele velkým varováním. Ukazují, že lidský potenciál není neomezený. Pokud lidé necítí smysl, respekt a zapojení, odchází – nejdřív vnitřně a pak i fyzicky,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel Up benefity.
Výsledky průzkumu Barometr zaměstnanců
Zdroj: Up Česká republika
Průzkum upozorňuje i na to, že zaměstnanci jsou takzvaně „emočně na mizině“. Tento termín označuje nefinanční odměnu za práci – tedy pocit uznání, smysluplnosti práce, důvěry, psychické podpory nebo dobré atmosféry. A právě tato „emoční mzda“ podle průzkumu trpí. Mimo jiné proto, že se zhoršuje i interní komunikace, přestože technologie k jejímu zlepšení existují.
„Zlepšení komunikace je přitom jedním z těch lehčích úkolů, kterým dnes firmy čelí. Mezi osvědčené nástroje patří digitální fotonástěnky, online pochvaly, ankety nebo možnost zeptat se zaměstnavatele anonymně prakticky na cokoliv,“ doplňuje Věra Smolíková z Up benefity.
Právě digitalizace je podle zaměstnanců jedním z mála oblastí, kde v posledních pěti letech došlo k pozitivní změně. Více než čtvrtina lidí oceňuje rozvoj digitálních nástrojů pro komunikaci a motivaci, podobně dobře hodnotí i zavádění digitálních stravenkových a benefitních karet.
Na benefity jako celek mají ale Češi rozdílný pohled. Zatímco lidé ve veřejné správě a školství často vnímají zhoršení, například ve zdravotnictví, energetice, IT nebo telekomunikacích je podle průzkumu naopak patrné zlepšení.
Finanční stránka zaměstnání je spíše další slabinou. Třetina zaměstnanců uvádí, že se jejich kupní síla za posledních pět let snížila. Zvýšení reálné mzdy pociťuje jen pětina. Vyšší pracovní tlak tedy podle průzkumu rozhodně není vyvažován vyšší finanční odměnou.