Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Produkce dostatečného množství zeleného paliva pro letectví je nereálná

V současné době neexistuje udržitelná varianta, která by mohla nahradit tradiční letecká paliva z fosilních zdrojů, tvrdí americký think-tank.

V současné době neexistuje udržitelná varianta, která by mohla nahradit tradiční letecká paliva z fosilních zdrojů, tvrdí americký think-tank.

Celý článek
0

Komentář: Proč přehnaně opatrný Michl brzdí českou ekonomiku?

Přestože už je inflace pryč a žádné důvody k jejímu návratu neexistují, ČNB českou ekonomiku příliš pomalým poklesem sazeb stále přiškrcuje 

Komentář: Proč přehnaně opatrný Michl brzdí českou ekonomiku?
Guvernér ČNB Aleš Michl | foto ČNB (publikováno se svolením)

Po nadějných číslech z poslední doby, kdy česká ekonomika narostla mezikvartálně o půl procenta, se předpovědi růstu HDP většiny tuzemských relevantních institucí citelně zlepšily z oblasti kousek na nulou až na 1,4 procenta, přišlo zase vystřízlivění s pravidelnými daty o průmyslu a stavebnictví, které propadly.

Průmysl trochu podle očekávání, protože loni měly dobrý měsíc automobilky, ale stavebnictví by už nějaké probuzení svědčilo. Zahájeno bylo o skoro osmnáct procent nových bytů méně než loni v březnu, což nevypadá jako začátek lepších časů. Přitom za sebou máme hodně ošklivou inflaci, úroky jdou nezadržitelně dolů a reálné mzdy už konečně zase rostou, byť žádnou závratnou rychlostí. Což mimochodem likviduje obavy z obnovení inflačních tlaků z tohoto jinak tradičního směru. 

Přesto přišla od bankovní rady ČNB studená sprcha. Ta od samého začátku uvolňování měnové politiky sice říká, že chce být opatrná a citlivě posuzovat všechna proinflační rizika, ale teď se zdá, že už to opravdu trochu přehání. Poslední měnové jednání na začátku května vyznělo jako by se na nás valila nová inflační vlna. Inflační statistika však nijak dramaticky nevypadá.

Je fakt, že zdražil benzín a nafta, což se promítlo do cen služeb, stejně jako kvůli postupně zdražovanému čepovanému pivu rostou ceny stravovacích služeb a hotelů. Ale nafta s benzinem budou na počátku turistické sezóny zdražovat vždycky. Že by se ale zrovna kvůli tomu měl výrazně zpomalit už tak velmi pozvolný pokles úrokových sazeb, se zdůvodňuje dost těžko.

Proč by měla základní mezibankovní sazba klesnout jen na pět procent, když ještě minulá prognóza počítala se čtyřmi? ČNB zjevně signalizuje, že další pokles sazeb bude ještě pomalejší, než byl dosud, aniž by se cokoli dělo s očekávaným vývojem inflace, která by se podle prognózy měla po celý rok držet někde do 2,3 procenta, tady prakticky na inflačním cíli. 

Pokud se snad Aleš Michl chce inspirovat přeopatrnou politikou amerického Fedu, tak mu uniká, že růst ekonomiky USA je stále velmi silný, ceny akcií pořád trhají rekordy a vůbec tamní poměry jsou dosti odlišné. 

Ten tuzemský rachitický růst v prvním čtvrtletí táhla spotřeba domácností, které už přestalo bavit škudlit, což je v těžkých dobách u nás národním sportem a tradičně nám to kazí statistiky. Drží se i export, přes vývoj kurzu koruny, který po loňském propadu zase pomaličku nabírá na síle a nižších úroků se zjevně nebojí. Kdo se jich bojí, jsou zjevně investice. I ty, které by při vysokých cenách energií měly smysl, jako jsou stále chybějící byty, marně čekají na lepší úroky, o nichž všichni vědí, že musí jednou přijít. A mohou být motorem restartujícím domácí ekonomiku. 

Ta přehnaná opatrnost centrální banky je těžko pochopitelná. Když nám akcelerovala inflace a zvýšení sazeb na devět či deset procent by ji dokázalo rychleji brzdit, bankovní rada nechtěla poškozovat ekonomiku. Nyní, kdy je inflace pryč, tu ekonomiku bez váhání přiškrcuje a hodlá v tom pokračovat, ačkoli výrazná inflační rizika jsou nezvěstná.