Komentář: Co nám říká Draghiho zpráva? Bez větší federalizace se EU nezmátoří

Ekonomické zaostávání EU není primárně způsobeno eurokraty, ale tím, že EU není ani federace jako USA, ani jednotná jako komunistická Čína. I Česko by čistě racionálně mělo mít zájem spíš na větším rozpočtu a větší federalizaci. Otázka je, zda to evropské národní státy pochopí. 

Ekonomické zaostávání EU není primárně způsobeno eurokraty, ale tím, že EU není ani federace jako USA, ani jednotná jako komunistická Čína. I Česko by čistě racionálně mělo mít zájem spíš na větším rozpočtu a větší federalizaci. Otázka je, zda to evropské národní státy pochopí. 

Celý článek
0

Peníze zase vyhrály. OpenAI se mění z bohulibé neziskovky na bezskrupulózní korporaci

Zakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman porušil všechny sliby, s nimiž začal umělou inteligenci propagovat.

Zakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman porušil všechny sliby, s nimiž začal umělou inteligenci propagovat.

Celý článek
0

Evropa nezvládá využít zelenou energii. Ceny elektřiny stále častěji padají do záporu

Rychlá expanze obnovitelných zdrojů znamená pro evropský trh s elektřinou nečekaný problém. Ceny elektřiny totiž až příliš často padají do negativního pásma, protože o přebytky elektřiny není zájem.

Rychlá expanze obnovitelných zdrojů znamená pro evropský trh s elektřinou nečekaný problém. Ceny elektřiny totiž až příliš často padají do negativního pásma, protože o přebytky elektřiny není zájem.

Celý článek
0

Komentář: Inflace už klesá, úroky ale zůstávají stále vysoké. ČNB by měla zařadit dvojku

Centrální bankéři by měli být odvážnější a snižovat úrokové sazby razantněji. Propad HDP se s každou novou aktualizací dat prohlubuje a nějaké povzbuzení už ekonomika potřebuje.

Komentář: Inflace už klesá, úroky ale zůstávají stále vysoké. ČNB by měla zařadit dvojku
Guvernér ČNB Aleš Michl | foto ČNB (publikováno se svolením)

Bankovní rada ČNB mohla být na svém předvánočním zasedání odvážnější a snížit úrokové sazby výrazně více než jen o čtvrt procentního bodu. To je asi první, co člověka napadlo, když viděl, jak dopadla prosincová inflace. Pokračování poklesu se dalo čekat, ale jeho intenzita a struktura přece jen trochu překvapily.

Ceny v prosinci klesly oproti listopadu o 0,4 procenta, z toho potraviny dokonce o jeden a půl procenta. Při vánočních nákupech to určitě není zcela obvyklé. Poptávkový tlak a veřejné mínění zjevně fungují, ale nedá se přehlédnout, že produkční ceny v zemědělství a potravinářském průmyslu citelně klesají už delší dobu a obchodníci svou pozici nemohli držet donekonečna.

Poněkud překvapivější tak možná je pokračující pokles cen v sektoru pohonných hmot a olejů, kde jsme zvyklí, že naše pumpy reagující na růst cen na zahraničních trzích dokážou držet špičkové tempo, ovšem v pohybu opačným směrem jsou naopak obvykle na chvostu. Tentokrát je to jinak a aktuálně se podle dostupných dat u nás tankuje nejlevněji v regionu. Poptávka zjevně nezapomněla kouzlit ani v naší moderní době.

Teď v lednu možná ještě některé ceny zazlobí, ale strach už opravdu nevyvolávají, přestože významná část šéfů firem podle průzkumů letos očekává inflaci někde v rozmezí pěti až deseti procent. Chápat to lze nejspíš tak, že přání je otcem myšlenky a dotyční by rádi podobným způsobem posunuli ceny vlastního zboží. Ale časy, kdy byl dodavatel pánem a zákazník tím, kdo odevzdával peněženku, opravdu skončily. 

ČNB v komentáři k prosincové inflaci konstatovala, že lednové číslo by se mělo pohybovat kolem tří procent meziročního růstu a na dvouprocentní inflační cíl bychom se měli dostat někdy v polovině roku. Ovšem pak je ČNB se svými 6,75 procenta úrokové sazby drobet „za křivkou“, jak říkají centrální bankéři.

Jinak řečeno, je čas zařadit dvojku. Propad hrubého domácího produktu se s každou novou aktualizací dat prohlubuje a nějaké povzbuzení ekonomika potřebuje. Zejména když nižší sazby začnou zabírat až tak za dvanáct měsíců. A kurz koruny nijak zvlášť nepadá, přestože obchodníci s citelným poklesem sazeb už nepochybně počítají.