Kdo přeloží koronavirus?

Proč mají být knížky dražší a proč by jich mělo vycházet mnohem méně.

Kdo přeloží koronavirus?
Kateřina Krištůfková | Tomáš Novák týdeník HROT

V Česku vychází podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů každý rok přes 15 tisíc knih. Zhruba 40 procent z nich tvoří překladová literatura. A když čtete česky třeba Harryho Pottera, Françoise Villona nebo Joa Nesbøho, nečtete úplně přesně to, co napsali sami autoři, ale to, jak jejich příběhy či verše zpracovali překladatelé. 

Literární překladatelství je volná živnost, která člověku dává velkou svobodu, zároveň je ale až pozoruhodně špatně honorovaná. A nyní navíc dostala ránu v podobě pandemie a celkového propadu knižního trhu. „Řada překladatelů má navázanou výplatu části honoráře na vydání knihy. A protože většina nakladatelů vydávání načas úplně zastavila, posunuly se výplaty honorářů až o čtvrt roku. Průměrně se jednalo o částku 43 tisíc korun,“ říká Kateřina Krištůfková ze spolku Překladatelé Severu, sdružujícího překladatele ze severských jazyků.

V květnu jste se v průzkumu ptali literárních překladatelů, jak na ně dolehla koronavirová krize a karanténa. Co jste se dozvěděli?

Situace literárních překladatelů není růžová a krize ji ještě zhoršila. Literární překlad u nás stále nepatří mezi povolání, jimiž by se dalo slušně uživit, honoráře jsou nízké a smlouvy leckdy obsahují řadu nevýhodných klauzulí. Mnozí překladatelé mají například navázanou výplatu části (či celého) honoráře na vydání knihy, a protože většina nakladatelů kvůli zavřeným knihkupectvím vydávání načas úplně zastavila, projevilo se to samozřejmě v odložení výplat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit