Podle nové zprávy je New York stále městem s nejvyšším počtem ultrabohatých obyvatel
Foto: Shutterstock.com
Kde žijí nejbohatší lidé světa? Téměř pětina se jich koncentruje v pouhých 10 městech
Silicon Valley už dávno není jediným magnetem na velké peníze. Přestože Spojené státy stále vedou v koncentraci boháčů, i elity mění adresy. Každý pátý ultrabohatý člověk dnes žije v jednom z deseti měst – a některá z nich jsou překvapením.
Redaktor junior
Zatímco New York si zatím drží pozici metropole s největší koncentrací ultraboháčů, dynamika se rychle přesouvá jinam. Nový report společnosti Altrata, specializující se na analýzu bohatství, vztahových sítí a tržních dat v segmentu nejbohatších lidí, ukazuje nová místa na mapě, která se pro světovou elitu stávají stále atraktivnější. Do popředí se derou města jako Oslo, Bengalúru nebo Peking.
Termínem „ultrabohatý“ označujeme ty, jejichž majetek přesahuje 30 milionů dolarů (přibližně 625 milionů korun). Geografická mapa více než půl milionu jednotlivců, kteří dohromady ovládají majetek přes 46,5 bilionu dolarů (kolem 970 bilionů korun), se mění.
Podle World Ultra Wealth Report 2025 žije přibližně 19 procent ultrabohatých v pouhých deseti městech světa. Nejvíce jich má stále New York (21 714), následovaný Hongkongem (17 737), San Franciskem (13 376) a Los Angeles. Dále následují Tokio, Londýn, Peking, Singapur, Chicago a Washington, D. C.
Spojené státy si udržují výjimečnou pozici. Soustřeďují více než 38 procent celosvětové populace ultrabohatých a mají v top 10 hned pět měst. Jenže situace není statická. Rostoucí bohatství v Asii, technologický rozmach v Indii a daňová stabilita v Norsku mění žebříčky rychlým tempem.
Zatímco „staré elity“ sídlí v New Yorku, Londýně nebo Tokiu, nové se formují jinde. Nejrychleji rostoucím městem pro ultrabohaté je podle Altraty Oslo, kde meziroční nárůst dosáhl 4,1 procenta.
Na druhém a třetím místě jsou Bengalúru a Hajdarábád v Indii, která těží z růstu technologického sektoru, startupové kultury i přílivu zahraničních investic. Peking se rovněž zařadil mezi nejrychleji posilující centra globální elity.
Zpráva sleduje také spotřební návyky této skupiny. V roce 2024 utratili ultrabohatí celkem 290 miliard dolarů (zhruba šest bilionů korun) za luxusní zboží a služby.
Nejvíce peněz šlo na dopravu, od soukromých tryskáčů přes jachty až po sběratelské automobily. Následují rezidenční nemovitosti, často rozprostřené na více kontinentech, umění, šperky nebo filantropie.
