Komentář: Co nám říká Draghiho zpráva? Bez větší federalizace se EU nezmátoří

Ekonomické zaostávání EU není primárně způsobeno eurokraty, ale tím, že EU není ani federace jako USA, ani jednotná jako komunistická Čína. I Česko by čistě racionálně mělo mít zájem spíš na větším rozpočtu a větší federalizaci. Otázka je, zda to evropské národní státy pochopí. 

Ekonomické zaostávání EU není primárně způsobeno eurokraty, ale tím, že EU není ani federace jako USA, ani jednotná jako komunistická Čína. I Česko by čistě racionálně mělo mít zájem spíš na větším rozpočtu a větší federalizaci. Otázka je, zda to evropské národní státy pochopí. 

Celý článek
0

Peníze zase vyhrály. OpenAI se mění z bohulibé neziskovky na bezskrupulózní korporaci

Zakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman porušil všechny sliby, s nimiž začal umělou inteligenci propagovat.

Zakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman porušil všechny sliby, s nimiž začal umělou inteligenci propagovat.

Celý článek
0

Evropa nezvládá využít zelenou energii. Ceny elektřiny stále častěji padají do záporu

Rychlá expanze obnovitelných zdrojů znamená pro evropský trh s elektřinou nečekaný problém. Ceny elektřiny totiž až příliš často padají do negativního pásma, protože o přebytky elektřiny není zájem.

Rychlá expanze obnovitelných zdrojů znamená pro evropský trh s elektřinou nečekaný problém. Ceny elektřiny totiž až příliš často padají do negativního pásma, protože o přebytky elektřiny není zájem.

Celý článek
0

Jak zalepit rozpočet aneb Pozor, aby vám ta husa před oškubáním neodlétla

Česká vláda se pravděpodobně postará o cenný příspěvek k empirickému ekonomickému poznání: způsob, jakým nastavila zdanění mimořádných příjmů, otestuje, jak a zda funguje takzvaná Lafferova křivka.

Jak zalepit rozpočet aneb Pozor, aby vám ta husa před oškubáním neodlétla
Zbyněk Stanjura | Profimedia.cz

Šedesátiprocentní přirážka uplatňovaná v příštích třech letech u mimořádných příjmů vybraných firem v elektrárenství, těžbě a zpracování energetických surovin a v bankovnictví totiž posunuje celkové mezní zdanění jejich příjmu i z mezinárodního hlediska velmi vysoko.

Lafferova křivka neříká nic jiného, než že s daňovou sazbou to lze i přehnat: příliš chamtivý výběrčí ji může nastavit tak vysoko, až nakonec bude při pohledu na výsledek zklamán. Pokud by byla cílem maximalizace daňového výnosu, bylo by rozumnější nastavit přirážku podstatně nižší, avšak plošnou, ne se zaměřit na pár velkých společností z několika oborů, které zaujaly oko těch, kteří zdaňují nebo jim radí.

Dočasnou přirážku k dani ze zisku, aplikovanou na zisky překračující obvyklou úroveň za několikaleté předchozí období, je možné konstruovat různě. Můžete ji očistit o inflační vývoj, neboť zavedení přirážky v sobě – zvlášť v dobách skokového vzestupu cen – jinak obsahuje také „inflační složku“, kdy reálné zisky stagnují, nebo dokonce klesají, ale přesto jsou daněny.

Je dost pravděpodobné, že se to může stát i v Česku, kde něco na způsob indexace minulých zisků existuje (průměrné zisky za roky 2018–2021 jsou upraveny koeficientem 1,2), ale k budoucí inflaci se nepřihlíží.

Nešlo by to trochu chytřeji?

Sofistikovanější pokus, který by měl smysl v případě, že správce daně chce být „férový“ a uvažuje trochu nadčasově, by přihlédl k rentabilitě kapitálu a danil by přirážkou pouze tu část zisků, které ji překračují. Budete překvapeni, ale u nás existují veřejně dostupné statistiky, z nichž je možné toto porovnání udělat, ať již z dílny Českého statistického úřadu, nebo ministerstva průmyslu a obchodu, případně České národní banky.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit