Praze chybí 85 tisíc bytů. Ceny ale nejsou přepálené, dál porostou, říkají developeři

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Celý článek
0

TikTok v USA asi fakt zakážou. Skončil nám život, šílí influenceři

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Celý článek
0

Co chybí umělé inteligenci k převzetí vlády nad světem? Dostatek elektřiny

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Celý článek
0

Jak Rusové vzdorují sankcím: řetězce nastrčených firem, dodávky z Německa i z Finska

Ruská obchodně-špionážní síť získává pro moskevské státní klienty ze Západu citlivé zboží od mikročipů po munici

Jak Rusové vzdorují sankcím: řetězce nastrčených firem, dodávky z Německa i z Finska
ilustrační foto | Shutterstock.com

Ruské špionážní síti Sernyja se i přes americké a evropské sankce daří ilegálně získávat pro režim Vladimira Putina zboží, které Rusové potřebují k vedení války na Ukrajině a které si neumějí vyrobit. Od března loňského roku, kdy sankce vstoupily v platnost, Sernyja například získala v Německu a ve Finsku jemné obráběcí stroje.

Síť, na jejímž vyšetřování pracují americké a britské úřady (a po vlastní ose i deník Financial Times), je jedním z klíčových kanálů pro dodávky technologicky vyspělých výrobků ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. V USA čelí obvinění, že pracuje na „vysoce citlivých a utajovaných zakázkách“ jménem ruské špionážní agentury FSB – včetně jejího ústředí zpravodajských aktivit v oblasti vědy a technologií, běžně známého jako „direktoriát T“ .

Mezi další klienty sítě Sernyja patří kremelská zahraniční zpravodajská služba SVR, státní obranný konglomerát Rostec, ruské ministerstvo obrany i ­Rosatom, státní firma, která má na starosti jaderný arzenál země.

Střídání stráží

Ruská společnost Trading House Treyd­tuls (z anglického trade tools, zhruba specializované nástroje) nakupuje citlivé zboží od evropských společností. Ovládá ji muž, který zároveň vlastní firmu Robin Trade, již známou součást sítě Sernyja; americké vyšetřování o ní mluví jako o firmě „zapojené do činností spojených s šířením zbraní na pokyn ruských zpravodajských služeb“.

Treydtuls oficiálně sídlí na nenápadné adrese v průmyslové zóně na severu Moskvy. Společnost Robin Trade je registrovaná tamtéž. Z firemních záznamů a dovozních deklarací FT zjistily, že firma Treydtuls získala od začátku ukrajinské války z Evropské unie materiály za 900 tisíc dolarů (většinou mikročipy a nástroje nezbytné k přesné průmyslo­vé výrobě).

Robin Trade v období do dubna 2022, kdy sankce zabraly naplno, do Ruska přesunul zboží za 12,2 milionu dolarů; sankce pak jeho tržby srazily o devadesát procent; a právě v té chvíli na jeho místo nastoupila firma Treydtuls. Obě firmy ovládá jistý Alexej Zibyrov, o němž západní vyšetřovatelé vědí, že je napojen na FSB, ale dosud se na něho žádné sankce nevztahují.

Konkrétní příklad pochází z Německa, odkud začal Treydtuls v témže období dovážet obráběcí stroje. Celní záznamy ukazují, že Treydtuls do konce roku 2022 přivezl z Německa do Ruska 22 tun zařízení v deklarované hodnotě 554 tisíc dolarů. Současně s tím v Singapuru koupil desky s integrovanými obvody za 253 tisíc dolarů. Ruská firma také získala brusné a řezné kotouče z Finska v hodnotě 3700 dolarů.

Tyto výrobky – s výjimkou brusných kotoučů – pocházejí od polovodičových firem Analog Devices, Texas Instruments, Altera (vše USA) a IC-Haus (Německo). Všechny tyto společnosti na jaře 2022 vývoz do Ruska ukončily, pročež ruské vojenské subjekty musely hledat jinde. Podle Financial Times však neexistuje důkaz, že by zmíněné západní společnosti věděly, že jednají s firmou napojenou na ruskou rozvědku.

Jako Korea a Írán

Zpráva Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS) z loňského října uvedla, že Rusko přechází k „šedému dovozu přes černý trh nebo prostřednictvím řetězce společností, které mají zakrýt koncového uživatele“. Jedná se o obdobu pašeráckých programů Severní Koreje a Íránu, které mají s americkými sankcemi své zkušenosti.

Američané loni v prosinci obvinili pět ruských státních příslušníků spojených se sítí Sernyja ze spiknutí za účelem získání vojenských a duálních technologií pro ruské vojenské účely. Některé z nich zahrnovaly technologie použitelné k vývoji hypersonických zbraní.

Plukovníka FSB Vadima Konoščenoka zatkli estonští pohraničníci, když se pokoušel přejít do Ruska s elektronikou, mikročipy a municí vyrobenými v USA, jak napsal deník The Washington Post. V USA byl hlavním agentem sítě Sernyja Rus Boris Livšic, který žil v Brooklynu. Oslovoval přímo americké firmy a kupoval od nich pro síť (a její klienty, ruské koncové uživatele) položky, na něž se vztahují exportní omezení. Livšic využíval desítek krycích společností a bankovních účtů se sídlem v USA k zamlžení skutečných příjemců – součástí ruské státní vojenské mašinerie.