Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Itálie omezuje spolupráci s Čínou, střední Evropa není jednotná

Italská premiérka Giorgia Meloni do konce roku plánuje splnit předvolební slib, že Itálie odstoupí od čínské iniciativy Pás a stezka. Proti spolupráci evropských zemí a Číny se staví také USA. Středoevropská veřejnost je v názoru na to, jak řídit ekonomické vztahy s Čínou, rozdělená.

Itálie omezuje spolupráci s Čínou, střední Evropa není jednotná
ilustrační foto | Shutterstock.com

Průzkum veřejného mínění, který provedl CEPER ve 12 zemích regionu, ukazuje, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.

Iniciativa Pásu a stezky oslavila v září své 10. výročí. Podle Eurostatu byla Čína v roce 2022 největším partnerem EU s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 % celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 % dovozu do EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik.

CEPER provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích, aby lépe porozuměl tomu, jak Středoevropané přemýšlejí o vztahu své země a Číny. 1 000 respondentů z každé z 12 zkoumaných evropských zemí bylo dotázáno, zda podporují posílení nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Respondenti si mohli vybrat mezi podporou oslabení nebo posílení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí, nebo upřednostněním ponechání ekonomických vazeb na současné úrovni.

CEPER zjistil, že v otázce Číny existuje rozdíl mezi severem a jihem. Existuje 6 zemí střední a východní Evropy (převážně jižní), kde relativní většina veřejnosti upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou, zaUmco v dalších 3 regionálních (většinou severních) zemích je relativní většina pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni. 

Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. 50 % Černohorců, 48 % Srbů a 49 % Slovinců si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 %), Severní Makedonii (33 %) a Bulharsku (42 %) největší podíl respondentů podpořil silnější ekonomické vazby. 34 % respondentů ze Severní Makedonie, kandidátské země EU a členského státu NATO, nebylo schopno (nebo odmítlo) na tuto otázku odpovědět. Země s opatrnějším postojem k Číně mají pevnější vztahy s USA. V Rumunsku 42, na Slovensku 47 a v Česku by 49 % obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou.

To znamená, že by ani neprohloubily, ani neoslabily obchodní vztahy s Čínou. Mezi nimi je nejkritičtější rumunská společnost: 35 % Rumunů si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o 11 procentních bodů více než v jiných zemích regionu.

Existuje také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto zemích není propast mezi těmi, kdo dávají přednost "více ekonomickým vztahům", a těmi, kdo prosazují "nezměněné vztahy", významná. V Rakousku je rozdíl pouze 8, v Polsku 7 a v Maďarsku 1 procentní bod. Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40% podporu. 28 % Rakušanů, 34 % Maďarů a 27 % Poláků je pro hlubší vztahy. 22 % Rakušanů a Maďarů, zatímco 13 % Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou.

Většina respondentů ocenila ekonomické vazby s Čínou a – zejména v jižnějších zemích regionu – viděla potenciál v rozšíření obchodních vztahů. Neznamená to však, že by strategie snižování rizik nebyla populární. Jedinou otázkou je, co pojem bude přesně znamenat. 

 

Metodologie: Průzkum veřejného mínění byl realizován ve 12 zemích středoevropského regionu: v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Slovensku, Slovinsku, Severní Makedonii, Černé Hoře a Polsku. Sběr dat probíhal od 21. srpna do 8. září 2023 (v Maďarsku v říjnu 2023). Průzkum byl proveden telefonicky (osobně v Srbsku a Černé Hoře) a zúčastnilo se ho 1 000 respondentů z každé země. Vzorek podle jednotlivých zemí je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu sídla.