Nejvíce ze spotřebního koše zdražilo maso a vejce, vyplývá z dat Českého statistického úřadu
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Inflace v Česku klesla na 2,5 procenta. Potraviny ale dál zdražují, hlavně maso a vejce, upozorňují analytici
Meziroční inflace v Česku v srpnu zpomalila na 2,5 procenta po červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle analytiků však hlavní inflační tlaky přetrvávají u potravin a služeb a rychlý obrat se nedá očekávat. Česká národní banka proto zřejmě ponechá základní úrokovou sazbu na současných 3,5 procenta minimálně do konce roku.
čtk, vlb
,
„Po červenci, kdy meziroční míra inflace dosáhla 2,7 procenta, její růst v srpnu zpomalil na 2,5 procenta. Meziroční zpomalení inflace bylo mimo jiné podpořeno ochlazením cen v segmentu alkoholických nápojů a tabáku. Ceny lihovin rostly jen o 1,1 procenta oproti nárůstu o 3,6 procent v červenci, víno kleslo o 2,6 procenta, pivo o 1,8 procenta,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Podle něj ale hlavní cenové tlaky přetrvávají. „Navzdory mírnému zpomalení zůstávají inflační tlaky v oddíle potravin. Meziročně rostly ceny například hovězího a telecího masa o 23,8 procenta či vajec o 31,3 procenta. Mírněji pak položky jako máslo o 11,3 procenta, čokoláda a čokoládové výrobky o 10,3 procent. Výrazný růst pokračoval i u kávy o 26,4 procenta či kakaa o 19,9 procenta. V oddíle bydlení rostly ceny nájemného z bytu o 5,7 procenta, vodného o 4,2 procenta, stočného o 3,7 procenta a tepla s teplou vodou o 3,3 procenta. Naopak elektřina a zemní plyn výrazně zlevnily,“ jmenuje Kymlička.
„Celkově inflace dál zvolňuje a pohybuje se s rezervou v rámci prognózy České národní banky. V průběhu podzimu se očekává její další mírný pokles. Ve srovnání s eurozónou, kde srpnová inflace podle předběžného odhadu Eurostatu činila 2,6 procenta, se tak Česká republika drží velmi blízko průměru. To potvrzuje, že domácí cenový vývoj se stabilizuje a je v souladu s širším evropským trendem. Rizikem do dalších měsíců je případné oslabení koruny a také volatilita na trzích s energiemi,“ dodává Kymlička.
Podle dalších ekonomů je klíčovým faktorem stále zdražování služeb a potravin. „U potravin se nedostavil standardní citelný srpnový pokles a namísto něj přišla pouze stagnace. Něco podobného lze říct o kategorii oděvů a obuvi, kde sice ceny nepatrně poklesly, ale na srpnové poměry velmi málo,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom Investiky.
„Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách, které se tentokrát zvýšily o 4,7 procenta,“ dodává Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Nadprůměrný je podle něj stále i růst cen potravin, zejména u masných a mléčných výrobků.
Obrat ve vývoji cen potravin a služeb podle analytiků nepřijde ani v nejbližších měsících. „Vývoj cen ve službách zůstává neutěšený. K tomu značným dílem přispívá zvýšená mzdová dynamika, která oproti původním předpokladům nezpomaluje,“ říká Martin Kron z Raiffeisenbank.
Podle Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma České bankovní asociace, se v dalších měsících dá čekat kolísání inflace kolem současné hodnoty, k dvouprocentnímu cíli ČNB zatím neklesne.
„Poslední data naznačují růst spotřebitelských cen okolo 2,5 až 2,6 procenta ve zbytku roku. Průměrná inflace za letošní rok by tak měla být 2,55 procenta po loňských 2,4 procenta,“ dodává Šindel.
S ohledem na tento vývoj analytici nepředpokládají, že by ČNB dál snížila základní úrokovou sazbu z 3,5 procenta, kam ji nastavila počátkem května.
„Bankovní rada velmi pravděpodobně podrží svůj opatrný postoj k měnové politice a nebude chtít úrokové sazby snižovat. Repo sazba tak zůstane beze změny na stávajících 3,5 procenta nejen zasedání bankovní rady koncem září, ale zřejmě i v závěrečném čtvrtletí letošního roku,“ uzavírá Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
