Nejhůř v rámci EU na tom jsou lidé v Bulharsku a v Rumunsku
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Češi jsou ohroženi chudobou nejméně v celé EU. Dokonce méně než Dánové, Nizozemci či Němci
Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nejnovějších dat Eurostatu. Svědčí to o tom, že Česko je rovnostářskou zemí s účinným sociálním systémem, píše ekonom Lukáš Kovanda.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Podle čerstvých údajů zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat bylo v roce 2024 chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky.
Je to nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii Česka. Lépe země dopadla jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
Česko v daném ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (16,8 procenta) nebo Dánska (18 procent), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
V Evropské unii jako celku ukazatel mírně klesl, a to z hodnoty 21,3 procenta na rovných 21 procent. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženi v Rumunsku a Bulharsku, kde se jedná o více než čtvrtinu populace, přesněji 27,9, resp. 30,3 procenta.
Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění.
V Česku bylo v roce 2023 těžce materiálně deprivováno pouze 2,7 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 6,8 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, v Estonsku, ve Slovinsku a na Kypru. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.
Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení.
Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU – a i v tomto ukazateli Česko obstojí.
Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity.
Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi.
Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.
