Tchajwanské firmy zvažují stěhování kvůli nebezpečí čínského útoku

Snaha zabezpečit dodavatelské řetězce nutí výrobce vytvářet záložní vedení mimo vojenský dosah Pekingu.

Snaha zabezpečit dodavatelské řetězce nutí výrobce vytvářet záložní vedení mimo vojenský dosah Pekingu.

Celý článek
0

Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Indie se chce stát superčipovou velmocí, sousedé jsou jí v patách

Ambice Indie ohrožuje mizerná infrastruktura. O slovo se hlásí i Thajsko, Vietnam, Malajsie a Singapur.

Indie se chce stát superčipovou velmocí, sousedé jsou jí v patách
Premiér Nárendra Módí hodlá mít z Indie čipovou velmoc | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Indie stupňuje úsilí stát se světovou velmocí ve výrobě polovodičů. Její úspěch však závisí na tom, zda se jí podaří vyřešit letité problémy s infrastrukturou. Vláda premiéra Naréndry Módího se snaží přilákat do země investice do polovodičů prostřednictvím daňových úlev a dotací. Na konci února schválila výstavbu tří polovodičových závodů.

Dva z nich – výrobní centrum ve vlastnictví domácí firmy Tata Electronics a tchajwanské společnosti Powerchip Semiconductor Manufacturing Corp. a montážní závod firem z Japonska, Thajska a Indie – se nacházejí v Gudžarátu, Módího domovském státě. Třetí závod, jejž vlastní Tata Semiconductor Assembly and Test, sídlí ve státu Ásám, který jinak přitahuje průmyslové výrobce jen obtížně.

Indové jsou optimističtí. „Tato centra výroby polovodičů budou mít trvalý vliv na celou zemi,“ řekl Nataradžan Čandrasekaran, šéf holdingu Tata Group Tata Sons, během březnového slavnostního zahájení stavby těchto tří závodů. „Není daleko den, kdy se Indie stane v této branži světovou velmocí,“ řekl Módí, jenž nikdy netrpěl nedostatkem sebevědomí, na slavnostním ceremoniálu.

Roli Indie usnadňuje fakt, že Čína čelí vleklému napětí s USA a vlastním ekonomickým problémům. Díky tomu může Indie pomýšlet na to, že se stane pro globální byznys alternativním výrobním centrem.

Skepse přetrvává

V každoročním průzkumu Japonské banky pro mezinárodní spolupráci z loňského roku viděli japonští výrobci Indii jako nejperspektivnější zemi ve střednědobém horizontu již podruhé po sobě, přičemž Čína klesla na třetí místo. Procento respondentů, kteří vyjádřili obavy z indické infrastruktury, se v průběhu let naopak snižuje.

Přesto zůstává nejasné, zda výroba polovodičů v Indii „dokáže překonat problémy v oblasti zásobování  elektřinou a vodou“, uvedl Šótaró Kumagaj z Japan Research Institute. Podle něho se i v oblastech s lepší infrastrukturou, jako je Gudžarát, stále vyskytují dočasné výpadky elektřiny. To brutálně snižuje produktivitu, což „může znamenat, že výrobní centra budou nakonec generovat jen malý zisk“, řekl.

 

Mnoho zahraničních firem zůstává ohledně investic v Indii opatrných. Výrobní sektor se i proto na hrubém domácím produktu země podílí méně než 20 procenty, zatímco Módího vláda si stanovila cílovou hodnotu 25 procent.

Mezitím se Indům rychle rozvíjí konkurence. V Thajsku označil šéf tamní Rady pro investice Narit Therdsteerasukdi polovodiče za jednu z kritických kategorií zboží. Thajská vláda rozšířila daňové úlevy pro podniky, z nichž mohou výrobci čipů těžit. Například společnost, která je v dodavatelském řetězci nahoře a vstoupí do Thajska, je nyní osvobozena od daně z příjmu právnických osob až na třináct let, zatímco dříve tato úleva platila pouze po dobu osmi let.

Thajsko, Malajsie, Singapur

Thajsko se intenzivně zaměřuje na přilákání společností, které se zabývají procesy z horního konce dodavatelského řetězce, jako je navrhování polovodičů. Tyto procesy jsou technicky náročnější a vytvářejí více přidané hodnoty než procesy pozdější, jako je montování a balení.

Podle Narita je Thajsko považováno za neutrální zemi, kam se lze uchýlit před čínsko-americkým napětím. Společnosti z Japonska, USA a Jižní Koreje proto zahájily jednání o investicích v Thajsku, cituje Narita server Nikkei Asia.

Podle thajských médií vedla tamní vláda jednání s firmou Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. s cílem přesvědčit tohoto předního světového výrobce čipů k expanzi do Thajska. Bangkok také rozvíjí místní průmysl a pobízí k spolupráci montážní závody a dodavatele výrobců elektromobilů. Očekává se, že elektromobily budou obsahovat více polovodičových součástek než automobily se spalovacím motorem, takže rozvoj místního elektromobilismu by Thajsku mohl pomoci přivábit výrobce polovodičů.

Singapur a Malajsie získaly náskok v oblasti výroby elektrických vozidel. V Singapuru, který rozvíjí svůj polovodičový průmysl již od 60. let 20. století, se americká firma GlobalFoundries chystá v září zahájit provoz v továrně za čtyři miliardy dolarů, kterou tam již postavila. Singapurská vláda pomohla společnosti GlobalFoundries získat pozemek. K dalším firmám, které se rozhodly v městském státu zůstat, se řadí americká Applied Materials a Soitec z Francie.

Chci 50 tisíc inženýrů!

Také německý gigant Infineon Technologies loni v srpnu oznámil, že vloží přibližně pět miliard eur do rozšíření svých stávajících závodů v Malajsii. Investice půjde do výroby výkonových polovodičů z karbidu křemíku nové generace. Americký Intel se zase v roce 2021 zavázal, že během deseti následujících let do roku 2031 investuje v Malajsii ekvivalent 6,49 miliardy dolarů.

Ve Vietnamu se pro změnu nacházejí výrobní a výzkumné závody pro takové špičkové hráče, jako jsou Samsung Electronics a Intel. Když v červenci navštívila Vietnam americká ministryně financí Janet Yellenová, řekla premiérovi Pham Minh Chinhovi, že Washington chce s Hanojí na výrobě polovodičů spolupracovat. Spojené státy plánují přivést Vietnam do sféry svého „friendshoringu“, zhruba vysvětleno jde o provozování dodavatelských řetězců v zemích politicky spřízněných.

Chinh na to uvedl, že polovodiče jsou pro vietnamskou rozvojovou strategii prioritou. Vzápětí vydal příkaz k vyškolení 30 tisíc až 50 tisíc inženýrů v oblasti výroby polovodičů a digitální transformace.

Co tomu všemu říká čínské vedení, nevíme. Je možné, že se mu podaří zmobilizovat v ekonomice Říše středu síly dosud nevyužité, a bude moci všem sousedům a jejich spolupráci se Západem ukázat vztyčený prostředník. Ale že by to na konci prvního kvartálu roku 2024 vypadalo tak, že si Peking může dovolit plýtvat zahraničními investicemi, opovrhovat destitisícovkami dobře placených pracovních míst a zároveň se vzdát přístupu ke špičkovým technologíím, aniž by to velice bolelo – tak to skutečně nevypadá.