Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Práce od devíti do pěti? Ani náhodou, takové zaměstnání z člověka vysává duši. Říkají to alespoň američtí zástupci takzvané generace Z, tedy lidí narození zhruba mezi lety 1997 a 2012. Trend flexibilní práce se prosazuje i u nás. „Pro zoomery je hlavně důležité, aby dělali práci, která je baví,” říká Jan Císař, marketingový šéf poradenské firmy Strateggo.
Andra Berghoffová z amerického státu Minnesota kdysi pracovala jako markeťačka v jedné zdravotnické společnosti. Podle ní byla firemní kultura, kdy každý pracovní den vypadá stejně, ubíjející. Zaměstnání, které ji stejně nebavilo, se tak rozhodla opustit. A teď říká, že i když jí dělá problémy zaplatit všechny svoje účty, je šťastnější, než když otročila v korporátu, který „drtil její duši”. Pod svým příspěvkem na TikToku sklidila souhlasné reakce od dalších zoomerů.
Podle nedávného průzkumu americké společnosti Qualtrics vadí 60 procentům dotázaným zástupcům generace Z zejména to, že se nemohou dostatečně soustředit na péči o své duševní zdraví, když od rána do večera sedí v práci. Nemají tak dostatek volného času na to, aby se věnovali zálibám a koníčkům, které je „udržují při životě”.
Většině oslovených příslušníkům generace Z pak vadí, že nedostávají takový plat, jaký by zasloužili. A to i v případech, že mají na svých výplatních páskách šestimístné sumy. Získanými financemi už prý nedokáží uspokojovat své potřeby. V USA tak už někteří zoomeři podnikají kroky k tomu, aby mohli co nejdříve opustit svá zaměstnání.
40 procent respondentů uvedlo, že omezuje výdaje, které považují za nepodstatné. Nekupují tak už například věci, které nepotřebují nutně k životu, a nestravují se v drahých restauracích a kavárnách. Čtvrtina zoomerů pak volí návrat do mamahotelu, aby ušetřila na nájmu.
Další američtí zástupci gen Z, podle průzkumu 57 procent z nich, sázejí na trend FIRE (Financially Independent, Retire Early). Přívrženci tohoto směru tvrdí, že odchod do důchodu může nastat dříve než až v relativním stáří. Stačí k tomu jen dostatečná skromnost a spořivost, případně šikovné investice.
Tito Američané si obvykle odkládají až 70 procent svých příjmů a z práce mají za cíl odejít v momentě, kdy si našetří milion dolarů, tedy přibližně 23 milionů korun. Tato suma představuje přibližně třicetinásobek jejich nynějších ročních výdajů. Novopečení senioři se už pak chtějí spoléhat pouze na občasné přivýdělky.
Předčasný odchod do důchodu se tak podle průzkumu zamlouvá především mladým lidem, kteří se cítí vyhořelí, nespokojení a nedostatečně placení. Tito zoomeři nechtějí dopadnout jako jejich rodiče, kteří kvůli práci obětovali své soukromé životy, aby si takto těžce vydělané peníze mohli pořádně užít až ve stáří.
Dají se výše popsaná data přenést i do českého prostředí? Jan Císař, marketingový šéf poradenské firmy Strateggo, upozorňuje na to, že americké průzkumy nelze přebírat bezmyšlenkovitě. Přesto se prý u nás o zoomerech šíří vyložené bludy. „Například to, že generace Z pociťuje úzkost, když si objednává v restauraci. To je obrovská dezinpretace toho, jak ti lidé přemýšlejí,” varuje s tím, že přebíraná data si je potřeba uvědomovat v českém ekonomickém rozměru.
„I když se jedná o metodologicky dobře odvedený průzkum, tak je jasné, že zoomer z Wyomingu bude toho mít v mnoha ohledech pramálo společného se zástupcem generace Z z Bruntálu,” doplňuje expert.
Císař nicméně uznává, že i u nás posiluje trend flexibilní práce. Mladí Češi stále více inklinují k home officům nebo výkonově odměňovaným zaměstnáním. Sezení v kanceláři od devíti do pěti je nezajímá, píchačky jsou pro ně překonanou minulostí.
Do generace Z patří lidé, kteří už vyrostli v době sociálních sítí. Mají tendenci být progresivnější v klíčových společenských otázkách a nebojí se zpochybňovat stávající systém. Zejména pokud jde o tzv. work-life balance – ostatně mottem zoomerů je „pracuj, abys žil, nežij, abys pracoval”.
Souvisí to s tím, jak mladí o práci přemýšlejí. Generace X, tedy Husákovy děti, pracovali prostě proto, že si potřebovali vydělat na živobytí. To, co je nutné udělat, provedli – ať už chtěli, nebo ne. Následující generace Y, tedy mileniálové, už nehodlala dělat to, co nechce. A zoomeři se již ohlíží na své hodnotové nastavení a je pro ně důležité, aby dělali to, co je baví.
Pro generaci Z je tak klíčové i to, aby jim jejich šéfové vycházeli vstříc a chápali názory, které zastávají. A když se toho zoomeři nedočkají, nečiní jim žádný problém práci změnit. „Lze tak předpokládat, že budou na tradiční kariéru od 20 do 60 let nahlížet méně konvenčně než jejich rodiče,” domnívá se Císař.
Zoomeři podle něj chápou, že se o sebe budou muset v budoucnu postarat sami. „Důchodový systém jim nepomůže. Mnohem více tak třeba investují. Samozřejmě to nelze říci plošně, ale velká část zástupců této generace je finančně odpovědná právě proto, aby v životě dělala to, co je baví,” tvrdí konzultant.
Císař rovněž pozoruje, že se k zoomerům mění přístup českých firem. Ty si uvědomují, že už za několik let bude tvořit generace Z přibližně čtvrtinu ekonomicky aktivní populace. A že s těmito lidmi nelze zacházet stejně, jako se zaměstnanci před 10 nebo 20 lety.
„Velké korporáty se tak snaží přicházet s novými způsoby chování, aby zoomery nejen zaujaly, ale také i udržely,” říká Císař. Můžou tak pořádat různé onboardingové projekty nebo programy pro rozvoj talentů. Tyto firmy také spolupracují s vysokými školami, prostřednictvím nichž nabízí praxe a stáže. A investují nemalé prostředky k tomu, aby svůj systém přenastavily a byly tak lákavější pro mladší generaci.
U menších společností prý tento trend není ještě tak zřetelný. „Je tomu pravděpodobně proto, že takovéto firmy fungují na osobnější bázi, můžou se tak rovnou lépe přizpůsobovat jednotlivým mladým kandidátům,” uzavírá Císař.
