Česká republika se v EU propadla v Indexu prosperity a finančního zdraví z deváté na desátou příčku
Shutterstock.com
Finanční zdraví Česka: Propad na desáté místo v EU
Rok 2024 přinesl nepříjemnou zprávu pro Českou republiku, když se její finanční zdraví mezi evropskými zeměmi propadlo z deváté na desátou příčku. Tento pokles v rámci Indexu prosperity a finančního zdraví, který je vytvářen ve spolupráci mezi Českou spořitelnou a datovým portálem Evropa v datech, je do značné míry způsoben negativním trendem, který odráží rostoucí podíl nízkopříjmových domácností bez dostatečné finanční rezervy. Tento podíl se zvýšil z necelých 57 % na více než 60 %, což způsobilo pokles z dvanácté na šestnáctou příčku v hodnocení.
Michael Skřivan, čtk
šéfredaktor,
Hana Vincourová, analytička Evropy v datech, v komentáři k výsledkům uvedla, že „předběhla nás Itálie, se kterou jsme v minulém roce sdíleli devátou pozici“. I přesto Česku stále v některých oblastech finančního zdraví přísluší přední příčky. Zůstáváme například mezi zeměmi s nejnižším podílem domácností, které se potýkají s problémy při včasném splácení účtů za základní služby jako jsou energie nebo voda. Navíc se české domácnosti stále nacházejí na předních místech v oblasti úspor. Přesto však nadále čelíme problému s vysokými výdaji na energie, což Českou republiku staví na samý okraj evropského žebříčku v této oblasti.
Finanční rezervy domácností: Co se zhoršilo a co zlepšilo?
I když se České republice podařilo udržet některé silné stránky, například nízký podíl domácností s problémy při splácení účtů, ukazuje se, že příliš mnoho domácností v naší zemi stále nemá žádné finanční rezervy. Zatímco celkový dluh domácností se mírně snížil, podíl lidí, kteří nemají žádné úspory, nadále roste. Tato skutečnost vychází z údajů, podle nichž se průměrná výše dluhu domácností vůči jejich příjmům v roce 2024 snížila na 53 %, což je zlepšení oproti 59 % v předchozím roce. Nicméně, tento pokles dluhu je spíše výsledkem rostoucího podílu bohatších domácností, které si stále půjčují na hypoteční úvěry, než důsledkem skutečného zlepšení finanční situace u domácností s nižšími příjmy.
Za zmínku stojí i to, že ve srovnání s předchozími lety došlo k mírnému snížení výdajů českých domácností na potraviny a energie. Zatímco v roce 2022 činily výdaje na jídlo 14,6 % z celkových výdajů domácností, v roce 2024 tento podíl klesl na 13,6 %. Tento pokles vedl k mírnému zlepšení české pozice v EU v oblasti výdajů na potraviny, kde Česko letos v žebříčku postoupilo o dvě příčky na 14. místo. V oblasti výdajů na energie však poklesl podíl domácností na celkových výdajích pouze nepatrně, z 6,8 % na 6,6 %. To však stačilo k propadu o čtyři příčky na 24. pozici v EU – což je pro zemi jednoznačně nejslabší oblast v indexu.
Nizozemsko v čele, Balkán zaostává
Mezi největšími evropskými ekonomikami se ukazuje, že zatímco Nizozemsko dominuje jako nejfinančněji zdravá země, Česko se drží na stabilní, ale již nižší pozici. Další státy jako Dánsko a Švédsko letos zaskočily Lucembursko a staly se novými lídry v oblasti prosperity a finančního zdraví. Naopak, země jako Bulharsko, Řecko a Rumunsko se nacházejí na opačném konci spektra, trpí vysokými výdaji na energie a nedostatkem finančních rezerv. Slovensko, které obsadilo čtvrtou nejhorší příčku, čelí podobným problémům jako jižní státy – velkým výdajům na energie a nízkému podílu finančních aktiv.
Tento vývoj ukazuje, jak složité je dosáhnout trvalé a vyvážené finanční prosperity v dnešní turbulentní době. Česko se sice i nadále nachází v horní polovině evropského spektra, nicméně je jasné, že pro udržení pozice bude muset řešit několik klíčových problémů. Zvýšení finančních rezerv domácností a snížení jejich zranitelnosti vůči rostoucím nákladům na energie jsou hlavní výzvy, které bude nutné adresovat.
