Cla na farmaceutické produkty: Výzvy pro evropský trh a české výrobce
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Cla na farmaceutické produkty: Výzvy pro evropský trh a české výrobce
Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zahrnuje patnáctiprocentní cla na farmaceutické produkty, přináší pro farmaceutický průmysl v Evropě novou výzvu. Tato opatření mohou mít dlouhodobé důsledky, nejen pro investice do nových výrobních kapacit, ale i pro samotnou dostupnost některých léčiv pro evropské pacienty. Zatímco se ve Spojených státech začnou projevovat důsledky těchto cel, evropské farmaceutické firmy, včetně těch českých, se musí připravit na změny, které mohou ovlivnit jejich exporty i budoucí plány.
Michael Skřivan, čtk
šéfredaktor,
Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem, upozorňuje na riziko, že zavedení cel může vést k poklesu investic do nových výrobních kapacit v EU. Tento krok může podkopat snahy Evropské unie o návrat výroby léků na starý kontinent. Pokud evropským výrobcům bude uloženo 15% clo při exportu do USA, může to snížit jejich konkurenceschopnost na americkém trhu. Mnozí výrobci se pak mohou rozhodnout přesunout své investice do jiných regionů světa, kde budou mít lepší podmínky pro výrobu. Tento trend by měl negativní dopady nejen na evropskou ekonomiku, ale i na schopnost evropských pacientů mít přístup k dostatečnému množství léčiv.
Dalším potenciálním problémem je ztížený přístup k americkému trhu, který se může stát méně dostupným pro evropské farmaceutické výrobce. To znamená, že firmy se mohou rozhodnout přesměrovat své dodávky na jiné trhy, což může být komplikováno regulatorními problémy, neboť léky vyráběné v Evropě pro americký trh mohou mít specifickou registraci pouze pro USA. Získání povolení pro evropské trhy může trvat měsíce, což znamená, že evropská dostupnost některých léčiv se může stát problematickou.
Dopady na český farmaceutický sektor
Zasaženy budou i české farmaceutické firmy, které do USA každoročně exportují léčivé přípravky v hodnotě čtyř až pěti miliard korun. Vrubel uvádí, že tento vývoz zahrnuje sedm miliard kusů různých léčiv, jako jsou léky na snižování cholesterolu, antidepresiva, antiparkinsonika či sedativa. Česká farmacie tak bude čelit nárůstu nákladů spojených s celními poplatky, což může ovlivnit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu.
Sama Evropská unie se však rozhodla neimplementovat reciproční cla na zboží dovážené z USA, což by mělo znamenat, že evropské trhy budou i nadále přístupné pro americké výrobky bez dalších celních překážek. Na první pohled by to mělo eliminovat riziko, že by evropský trh čelil zvýšení cen nebo snížení dostupnosti léčiv. Nicméně, situace na trhu s farmaceutickými produkty je stále dynamická a jakákoli změna na globálním poli může mít významné důsledky pro spotřebitele i výrobce.
Perspektivy do budoucna
Vzhledem k tomu, že zavedení cel pro farmaceutické produkty je součástí širší obchodní dohody, zůstává stále nejasné, jaký bude jejich skutečný dopad na farmaceutický sektor v Evropě. Pokud se ukáže, že cla skutečně povedou k přesunu výrobních kapacit mimo EU, může to znamenat i větší závislost na dovozu léků z jiných regionů, což by opět mohlo ohrozit stabilitu evropských dodavatelských řetězců.
Pro české farmaceutické firmy bude klíčové přizpůsobit se novým podmínkám na trhu a hledat způsoby, jak udržet konkurenceschopnost v těchto nových podmínkách. Tento vývoj může představovat významný zlom pro celé odvětví, a to nejen v oblasti výroby, ale i v přístupu k pacientům a lékům, které jsou pro ně nezbytné.
