Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Filmový recenzent: Barbenheimer je pro kina historickou událostí

Už dlouho nebyla kina naplněna tolika lidmi jako aktuálně díky souběhu velkofilmů Barbie a Oppenheimer. Zejména u snímku o kultovní panence by se však dalo o skutečné kvalitě spekulovat, podotýká filmový expert Petr Cífka.

Filmový recenzent: Barbenheimer je pro kina historickou událostí
Hlavní role ve filmu Barbie ztvárnili Margot Robbie jako Barbie a Ryan Gosling jako Ken | foto Kathy Hutchins / Shutterstock.com

Souběžné nasazení dvou velkých hitů mohlo dopadnout různě. Mnozí experti očekávali, že jeden z filmů nakonec tolik neuspěje. To se nestalo, právě naopak. „Okolo obou filmů se rozjela absolutní internetová mánie, podpořená tím, že trailery a později i první reakce na oba filmy byly skvělé. Z „Barbenheimeru“ se stala sama o sobě obří událost. Ve výsledku se tak oba filmy výrazně vzájemně podpořily, i když se dlouho myslelo, že si budou spíš ubližovat a ubírat si diváky,“ říká Petr Cífka, filmový expert z oborového portálu MovieZone.cz. Ten konkrétně u filmu Barbie oceňuje řemeslné zpracování, k dokonalosti mu prý však ještě mnoho chybí. 

„Obsah filmu je dějově hodně schematický a s poněkud prvoplánovou a místy scenáristicky hodně šroubovanou nalejvárnou, leckdy i s dlouhými poučnými monology. Část nadšení některých lidí vyplývá z toho, že konečně na plátně zaznívají feministické, antikapitalistické nebo jinak progresivní myšlenky. Z filmu obřího studia a pod značkou nadnárodního hračkářského gigantu je to ale v jádru možná trochu pokrytecké,“ míní kritik, podle kterého má ale film šanci dosáhnout na Oscara.

Současně vstoupily do kin hned dva velké filmy. Barbie, inspirující se slavnou panenkou od Mattela, a dále Oppenheimer o spolutvůrci jaderné zbraně. Jak se filmům vede a co stálo za překvapivým rozhodnutím uvést tyto dva filmy zároveň? 

Daří se jim skvěle. Aby hned dva nové blockbustery v rámci prvního víkendu „otevřely“ v amerických kinech za více než osmdesát milionů dolarů, to se stalo vůbec poprvé v historii. Barbie přitom dosáhla rovnou na dvojnásobnou sumu, což vedlo k prvnímu víkendu od startu Avengers: Endgame, jenž americkým kinařům v souhrnu vynesl více než 300 milionů dolarů. A to byly zlaté, rekordní časy před covidem.

Za rozhodnutím uvést tyto dva filmy zároveň stálo primárně to, že každý oslovuje jinou cílovku. Oppenheimer cílil na starší mužské publikum, Barbie je lidovka pro dívky a ženy. Takový kontraprogramming se dělá roky – jak v televizích, tak v kinech, ostatně před patnácti lety šly o stejném víkendu proti sobě film Temný rytíř (Batman, pozn. red.) a muzikál Mamma Mia. Oba uspěly. Málokdy se ale stane, aby proti sobě šly opravdu dva tak silné tituly, proto se spekulovalo o tom, že šlo o záměr, určitou schválnost od studia Warner Bros. Nolan byl jejich kmenovým režisérem, ale poté, co začali uvádět své velké tituly paralelně do kin i na streamovací platformu HBO Max, veřejně je kritizoval a naštvaně od nich zběhl ke konkurenci. Takže Warneři mu nasazením svého lidovějšího taháku mohli zatopit.

Jenže okolo obou filmů se rozjela absolutní internetová mánie, podpořená tím, že trailery a později i první reakce na oba filmy byly skvělé. Z Barbenheimeru se stala sama o sobě obří událost. Ve výsledku se tak oba filmy výrazně vzájemně podpořily, i když se dlouho myslelo, že si budou spíš ubližovat a ubírat si diváky. Sám jsem si ještě před půlrokem myslel, že jedno ze studií uhne, ale to by vlastně oba tituly dopadly hůř a žádný Barbenheimer by nevznikl. Každopádně se potvrdilo, že i dva takto velké hity se vedle sebe vejdou. Srazí to spíše tituly menší průraznosti.

Film Barbie s Margot Robbie z původních trailerů nevypadal úplně lákavě. Nakonec si ale našel ohromné množství diváků a vysloužil si pozitivní hodnocení od recenzentů. Co vy osobně na film říkáte a co podle vás stojí za jeho úspěchem?

Nevypadal lákavě pro vás – a přiznejme si, že vaše redakce je mužská, věkově postavená jinak, než jaká je cílovka filmu. Pro ženské publikum vypadal velmi lákavě už od začátku, navíc šly o jeho kvalitách a kvalitách scénáře nadšené zkazky dlouhé měsíce předem. Asi i proto mě osobně výsledek zklamal, protože i když jde z hlediska konceptu a řemeslného nebo hereckého podání o špičkovou práci, obsah filmu je dějově hodně schematický a s poněkud prvoplánovou a místy scenáristicky hodně šroubovanou nalejvárnou, leckdy i s dlouhými poučnými monology. 

Část nadšení některých lidí vyplývá z toho, že konečně na plátně zaznívají feministické, antikapitalistické nebo jinak progresivní myšlenky a asi je míň trápí jistá strnulost nebo i jisté pokrytectví celého takového produktu, kdy zruční filmaři vlastně pomohli hračkářské korporaci definitivně dotáhnout rebranding legendární panenky, zrelativizovat různé kritické perspektivy a udělat z ní znovu něco prokazatelně „cool“. Je ale bez debat, že sebereflexivita, ironie a uvolněnost celé Barbie umějí s diváky, a zejména divačkami skvěle komunikovat a že zvládnou oslovovat a rozesmívat hrozně široké spektrum konzumentek – od prostých dívenek, které se do Barbie navážno stylizují, až po radikální feministky, které sní o svržení patriarchátu. Takže moje osobní hodnocení je vlastně úplně irelevantní.

Je ještě něco, co by mohlo studiu Warner Bros. ohledně Barbie dělat starosti? Nebo jde skutečně o globální hit? 

Možná menší zájem v Asii. A možná vytriggerování (v podstatě vybuzení, pozn. red.) některých ultrakonzervativců, kteří věnují Barbie mnoho svého hněvu. Ale to je spíš komické. Jde o triumf ve všech směrech, zejména těch byznysových, protože na tržbách, upomínkových předmětech i samotné prodejnosti hraček film pomůže ke stovkám milionů dolarů. A ještě to okoření za půl roku oscarové nominace. Fascinující úspěch. 

Podle vás má Barbie skutečně naději na zisk nejprestižnějšího ocenění, Oscara? 

Samozřejmě neznám veškerou konkurenci, takže je to věštění z Barbiiny křišťálové koule, ale když to vezmeme jako nezávaznou hru, tipuju nominace za nejlepší film, scénář, výpravu, kostýmy, masky, píseň a pro Ryana Goslinga za herce ve vedlejší roli. A ve finále sošku za scénář. Gosling těsně prohraje, dost možná s Robertem Downeym jr. z Oppenheimera.

Poněkud překvapivě stranou stojí Mission: Impossible Odplata – První část s Tomem Cruisem. Jak se mu vede a znamená to snad, že je divácká obec už Cruisem unavená po fenomenálním úspěchu nového Top Gunu?

Nepodařilo se vytvořit punc velké události. Top Gun byl návratem slavné značky, legendární postavy, hrála tam roli nostalgie, oblíbenost brandu, kdy Top Gun byl kasovně nějúspěšnějším filmem roku 1986, osmým nej filmem za celá osmdesátá léta a díky nekonečným TV reprízám se dodnes těší oblibě. Navíc eskapády se stíhačkami slibovaly jedinečnou podívanou. Mission: Impossible je přitom dalším dílem z mnoha, už sedmým v pořadí, navíc přiznaně nedokončeným, kdy jde jen o první část. A jeho největší stunty (senzační kaskadérské kousky, pozn. red.) jsme viděli už před mnoha měsíci separátně. Takže divácká obec určitě Cruisem unavená není, ale nepodařilo se tento konkrétní titul prodat a obří konkurence ho zadupala. Navíc Cruise přišel kvůli Oppenheimerovi na měsíc o většinu Imaxů, v nichž právě Top Gun nejvíc lákal, takže tady se sesypalo, co mohlo.

Podle zahraničních zdrojů si poměrně dobře vedou i jiné filmy, například nový díl hororu Insidious. Po letech v menších žánrových snímcích se na plátna kin rovněž vrátila slavná Jennifer Lawrence, a to v komedii Nic ve zlým. Jak se daří těmto snímkům v porovnání s tak obrovskou konkurencí?

Insidious si na sebe vydělá. Hravě a velké peníze. To jsou spotřební horory producenta Jamese Wana, který drží náklady při zemi, a při věhlasu jeho značek – V zajetí démonů, Annabelle, Insidious, Sestra – není těžké dohmátnout v globálu i na desetinásobné výnosy oproti nákladům. Toto publikum je věrné, nepotřebuje nic velkolepého nebo umělecky převratného a Wan je v kapitalizaci těchto diváků jednoduše nejlepší na světě.

Co se týče Jennifer Lawrence, ty interpretace se různí. Já bych byl spíš negativní, protože jde spolu se Scarlett Johansson a Margot Robbie o největší americkou hvězdu mezi herečkami, její obliba mezi masami je enormní. Nic ve zlým přitom navazuje na tradici superúspěšných letních oddychových přisprostlých komedií, které uměly vydělávat obří peníze, namátkou Zbouchnutá, Superbad, Zprávař, 40 let panic, Vykolejená. Přijde mi tedy trochu nemilé, že film v celosvětových tržbách neudělá ani sto milionů dolarů. A to v něm jde o sex a Jennifer Lawrence je v něm prý zcela nahá, takže marketingově a komunikačně o moc těžší kalibr vytáhnout nemůžete. V kinech to ale naplno nezabralo, takže je zjevné, že film až na sklonku léta zdrtí streamovací sítě, protože kdekdo bude chtít tu hanbárnu vidět, když bude na jeden klik daleko. A navíc hodnocení filmu jsou velmi pěkná. 

V USA stávkují scenáristé a přidali se k nim rovněž herci. Čím to je, že návštěvnosti snímků neublížila neúčast hlavních hereckých hvězd v rámci aktuální marketingové podpory filmů?

Stávka byla vykutáleně naplánována až po slavnostních premiérách Barbie i Oppenheimera. A studia si předtočila spoustu PR materiálů. Odbory sice můžou být naštvané a do jisté míry impulzivní, ale ohrozit dva z největších filmů léta si přesto jaksi nedovolily. Ostatně někteří herci využili i zájmu o oba tituly k zesílení podpory stávky.

Další tituly už ale takto komfortní pozici mít nebudou a je otázka, jestli se nedočkáme kaskádovitého zrušení řady premiér velkých blockbusterů, protože je těžké si představit třeba uvedení superhvězdné a extrémně nákladné Duny 2 bez toho, aby se hvězdy promenádovaly na červeném koberci nebo absolvovaly povinná PR kolečka po aktuálně stopnutých talkshow. Pokud stávka letos neskončí, je velká šance, že se Duny, Wonky nebo Aquamana 2 letos opravdu nedočkáme a Hollywood pojede na půl plynu, zvlášť když sám nemůže natáčet nové blockbustery.