Co čekat od evropských dotací v budoucích letech, kdy jich bude méně? Co to bude pro Českou republiku znamenat?

Bezesporu budeme mít méně peněz, protože se máme ekonomicky lépe a zmenšují se nůžky mezi Českou republikou a bohatšími státy.

To ale neznamená, že budeme bez dotací úplně, protože se politika regionální soudržnosti realizuje ve všech zemích EU a soustředí se na regiony, které nemají potřebnou ekonomickou úroveň a podporu potřebují.

Do nastavení evropské dotační politiky se v budoucnu logicky promítnou i nové priority Evropské unie v návaznosti na globální dění: ať jde o válku na Ukrajině, nebo sílící protekcionismus ve Spojených státech.

Jednou z priorit EU bude potřeba vyšší odolnosti a bezpečnosti. Nemění se ale původní cíle, jako je digitalizace nebo posilování jednotného trhu.

Ve veřejném prostoru často zaznívá kritika přílišné orientace na Green Deal. Myslíte si, že by měla EU tuto prioritu potlačit nebo alespoň modifikovat?

Zásadní revize Green Dealu se neplánuje, ale debatuje se o změně nastavení. I kritici Green Dealu připouštějí, že je v něm část, která je naprosto bezproblémová, část je vysloveně potřebná a část je problematická. Co se však určitě změní, je přístup ke zbrojnímu průmyslu.

HrotcastHrotcast

Do zbrojení nás tlačil už Obama. Evropa vlastní obranu podcenila, teď musí dluh začít urychleně splácet

Je potřeba říci, že odolnost států nestojí výhradně na výrobě zbraní, jak by se mohlo zdát, ale také na posilování v oblasti zdravotnictví, obecné bezpečnosti, přičemž je tím myšlena také oblast kybernetické bezpečnosti. A v širším slova smyslu tam patří i podpora energetické diverzity, čímž se vracíme k jednomu z cílů Green Dealu.

Mimochodem, vyšší odolnost zdravotnictví byla jednou z priorit programu IROP. Z jeho prostředků se financuje i vybavení regionálních nemocnic a hygienických stanic.

Kde najít rovnováhu, aby kontrola a rozdělování dotací zbytečně nekomplikovaly žádosti o evropské peníze?

Když se mluví o efektivitě evropských dotací, tak se často zmiňují vybrané korupční kauzy nebo i projekty, které se s odstupem jeví jako nesmyslné, příliš účelové.

Za dobu, co je Česká republika v Evropské unii, už realizuje čtvrté dotační období. Od té doby se významně posunula rizika využívání evropských dotací.

Odolnost států nestojí výhradně na výrobě zbraní, jak by se mohlo zdát, ale také na posilování například v oblasti zdravotnictví.

Rizika už nejsou v samotném rozdělování dotací, ve většině případů to probíhá za přísného dohledu orgánů státní správy a je to pod velkou kontrolou. Tam nyní problém neleží. Rizika jsou v oblasti veřejných zakázek, zejména u veřejných příjemců, kde dochází k největším chybám a kde hrozí případný klientelismus.

Pak máme komplexní pohled na využívání evropských dotací, který dělá Evropská komise nebo zdejší Nejvyšší kontrolní úřad. Tam se na ně díváme kriticky, optikou dopadů projektů na celkové cíle.

Bylo by dobré v příštím rozpočtovém období po roce 2027 podporovat projekty, které mají vyšší přidanou hodnotu, a využívat finanční nástroje, jako jsou garantované úvěry.

Myslím si ale, že se efektivita využívání evropských prostředků obecně zvyšuje. Záleží také na tom, jak se do toho promítne hodnotový systém samotných příjemců.

Laická i odborná veřejnost kritizuje, že se za evropské peníze často podporují drobnější záležitosti – cyklostezky, rozhledny, naučné stezky – místo důležitějších věcí, jako jsou větší infrastrukturní projekty. Souhlasíte?

Cyklostezky, rozhledny a dětská hřiště často reprezentují mediální klišé o špatném využívání dotací. Uznávám, že bychom několik nepotřených projektů nejspíš našli.

Problém ale není u poskytovatele, případně státní správy, ale hodně to závisí na příjemcích. To jsou například obce, které realizují to, co reflektuje jejich politický zájem nebo zájem občanů.

Pokud na některém území existovala silná touha po rozhlednách, tak tam vznikly rozhledny. Infrastrukturní projekty často narážejí na odpor obyvatel, kteří budovat něco většího nechtějí.

Klimatická neutralita se odkládáKlimatická neutralita se odkládá

Německo bez fanfár opouští zelené sny. Plynové elektrárny získají dotace na další dekády

Dalším rozměrem je nepodceňovat intervence do veřejného prostoru právě tím, že zrekonstruujeme památky nebo postavíme dobré autobusové nádraží, opravíme školu, vybavíme nemocnici. Cílem našich programů je regionální koheze.

Hodně problémů v České republice vyplývá z rozevírajících se nůžek mezi regiony a centry růstu, jako je Praha nebo Brno. Sociologové tomu říkají Česko A a Česko B.

Dalším projevem tohoto trendu je například nedostupnost bydlení, protože se lidé z regionů s nižší kvalitou života stěhují do metropolí.

Cílem našich programů je zvyšovat kvalitu života v regionech. Zrovna kvalita architektonická, urbanistická a environmentální u řady sídel je důvod, proč tam lidé zůstávají nebo nezůstávají.

Proč v posledních měsících kladete jako šéf CRR důraz na koncept Smart Cities a co si pod ním má běžný obyvatel Česka představit?

Koncept Smart Cities má řadu podob a interpretací. Je to koncept, který má být spojen s vysokou přidanou inovační nadhodnotou. Měl by mít také pozitivní dopad na environmentální udržitelnost, nicméně je to v poslední době i nástroj sociálních inovací.

Jsou to obecně projekty zahrnuté do městského inženýrství, art designu, městského plánování a jsou postaveny rovněž na digitalizaci. Ve světě vznikly jednotlivé čtvrti, například Aspern Seestadt ve Vídni.

Vytváříme rámec, aby bylo možné férově, transparentně a efektivně soutěžit i jiným způsobem, než jen na cenu.

Spíše se hovoří o jednotlivých projektech. Jejich přidaná nadhodnota stojí nejen u nás za dotační podporu. Jednotlivé pilotní projekty, které takto vzniknou, potom posouvají výše celý standard.

Patří tam udržitelná mobilita, ale také dostupné bydlení, využívání energie. Příkladem jsou projekty uskutečněné v Barceloně, Kodani či Vídni.

Dají se podobné prvky projektů Smart Cities implementovat i do menších obcí a měst?

Odpověď musí znít ano. Bylo by špatné demotivovat menší obce. Smart City čtvrti, jako je právě vídeňské Aspern Seestadt, má například 25 tisíc obyvatel.

Důležité je, aby tyto projekty měly vysokou inovační nadhodnotu. Obce nebo čtvrti si mohou například vybudovat vyšší míru energetické nezávislosti.

Jako CRR patříte k zásadním hráčům v oblasti zadávání veřejných zakázek. Jaká je jejich úroveň v Česku?

Veřejné zakázky jsou alfou a omegou fungování veřejného sektoru. Věřím, že snad už nevratně směřujeme k trendu, kdy soutěžení výhradně na cenu není vhodnou cestou, jak získat ze zakázek to nejlepší.

Také při implementaci evropských fondů docházelo k tomu, že některé projekty byly limitovány formálním rámcem veřejných zakázek.

My jako Centrum vytváříme rámec, aby bylo možné férově, transparentně a efektivně soutěžit i jiným způsobem než jen na cenu. Současně jsou veřejné zakázky zdrojem největších tenzí.

Musíme se vypořádat i s extrémní ostražitostí u příjemců, kteří se bojí využívat i jiné formy než standardní soutěžení na cenu, například soutěžní dialog nebo soutěž o návrh.

Do veřejných zakázek začíná promlouvat také umělá inteligence, dokážeme porovnávat například rozdílné ceny služeb na různých místech a indikovat, kde by mohl být potenciální problém.

Jak by měl stát realizovat regionální politiku?

Nerealizuje ji jen stát, ale primárně samosprávné orgány – kraje a obce. Stát nastavuje podmínky pro subvenční programy a finanční nástroje, které mohu regiony využívat. Výsledek je forma dialogu.

Stát může vystupovat jako neomylný implementátor osvícených politik z centra, nebo nechá na daném území, jak se bude rozvíjet. Ideální stav je podle mě někde uprostřed. V České republice panuje historicky akcent na velkou autonomii obcí, máme jich 6253.

AdvertorialAdvertorial

Evropské miliardy mění české regiony. Stát spoléhá i na odborníky z CRR

V posledních měsících CRR organizovalo pomoc postiženým regionům povodněmi v rámci programu Živel. Jak tuto aktivitu hodnotíte?

Řešení situace po povodních je oblast, kde stát intervenovat musí a je to jeho nezastupitelná role. Pro nás to byla výzva, jak flexibilně začlenit pomoc postiženým v rámci programu Živel do naší obvyklé práce hned ve dvou krajských pobočkách – v Olomouci a v Ostravě. Povedlo se to zcela mimořádně, z čehož mám velkou radost.

Je reálné, aby CRR v budoucnu převzalo administraci dotací i z jiných resortů, než je ministerstvo pro místní rozvoj? Případně, aby nabízelo poradenství i pro soukromý sektor?

Jedním z cílů po mém nástupu do Centra pro regionální rozvoj byla jeho transformace, aby fungovalo jako univerzální úřad a prodloužená ruka státu pro realizaci regionálních politik. Spadá do toho také poradenství a vzdělávání.

DoporučujemeDoporučujeme

Od února se výrazně mění dotace na fotovoltaiku. Zájem výrazně klesne, varují experti

Jak bude nastaveno další programovací období, ještě nevíme, ale CRR je připraveno fungovat nejen pro dotační programy ministerstva pro místní rozvoj. Technologicky hodně zapojujeme prvky umělé inteligence.

První viditelné výsledky budou už letos v létě. V tomto ohledu jsme jako CRR v čele pelotonu i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Využívání AI při administraci dotací nám umožní zvládnout více práce se stejnými kapacitami.

Plánujete rozvoj krajských poboček CRR?

Je to budoucnost Centra, jsou to lidé, kteří dobře znají dané území. Jak jinak realizovat regionální politiku než s lidmi z regionů? Krajské pobočky jsou důležité a budou ještě důležitější.

Jak se liší práce pro CRR a Státní fond životního prostředí, kde jste stál za dotačním titulem Zelená úsporám?

Upřímně řečeno, je skoro stejná. Na SFŽP jsme administrovali v té době druhý největší operační program Životní prostředí, na CRR administrujeme současný druhý největší program IROP. Projekty jsou velmi podobné, i když se liší v zaměření a cílech.

KomentářeKomentáře

Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Když se vrátím na začátek, jak vnímáte rozdělování prostředků z IROP? Od roku 2014 už bylo rozděleno celkově 300 miliard korun.

Dnes se už z tohoto programu stal vybroušený diamant. Příjemci znají podmínky, na co se mají připravit, my se snažíme být předvídatelní. Řešíme jen ojedinělé případy tenzí.

IROP už je nyní v regionech hodně viditelný. A my se snažíme i odborně držet vysoké tempo. Participujeme na české ceně za architekturu, máme i vlastní cenu. Náš přístup už je opravdu vidět. Projekty jsou i díky tomu víc „smart“ než v minulosti.

A bude IROP pokračovat i po roce 2027?

Určitě bude. Zůstává jen otázkou, kolik na něj bude prostředků. Programy, jako je IROP, fungují i v zemích, které jsou čistými plátci v rámci EU.

Důležitý je hlavní cíl programu, a tím je vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Projekty, pomocí kterých některé regiony dohánějí ostatní, budou vždy potřeba.

Petr Štěpánek

• Generální ředitel Centra pro regionální rozvoj od prosince 2023

• Věnuje se problematice Smart Cities, bytovým politikám a strategickému plánování území

• V letech 2007 až 2010 byl ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR, vedl multimediální divizi vydavatelství Economia, participoval na řízení strategického plánu Prahy, působil jako konzultant v projektech EIB a UNDP

• Je absolventem ČVUT v Praze a STU v Bratislavě, působí i jako akademický pracovník na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze