Podle NSS neměly v roce 2018 Kostelecké uzeniny nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova
Michal Čížek, Hrot
Program rozvoje venkova
Agrofert neuspěl. Nejvyšší správní soud potvrdil odejmutí dotace Kosteleckým uzeninám
Spor o dotační nárok Kosteleckých uzenin skončil jasným verdiktem: firma patřící do Agrofertu neměla na peníze nárok, protože Andrej Babiš si podle soudců i během premiérského mandátu udržel skutečný vliv na celý koncern. Nejvyšší správní soud tak stvrdil, že převedení Agrofertu do svěřenských fondů střet zájmů neodstranilo.
čtk
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert a potvrdil, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) v roce 2018 neměla nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. NSS rozhodnutí zveřejnil na svém webu.
Dosud se NSS zabýval spory firem z Agrofertu o dotace, které jim nebyly vůbec poskytnuty a snažily se je získat prostřednictvím žalob.
V případě Kosteleckých uzenin jde o odlišnou situaci – dotaci původně schválil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), ale ministerstvo zemědělství ji následně zrušilo s odkazem na střet zájmů tehdejšího premiéra.
Zakladatel Agrofertu Andrej Babiš byl v letech 2017 až 2021 předsedou vlády. Koncern byl tehdy vložený do svěřenských fondů, nicméně podle správních orgánů jej Babiš nadále nepřímo ovládal.
Firma se proti odejmutí dotace na inovaci technologie výroby masných výrobků bránila žalobou u Městského soudu v Praze, který ji zamítl. Nyní společnost neuspěla ani s kasační stížností.
NSS stejně jako městský soud shledal, že střet zájmů přetrvával i po převedení akcií Agrofertu do svěřenských fondů, protože jejich nastavení zajišťovalo ochranu zájmů zakladatele. Podle NSS tak nebylo možné dotaci poskytnout.
„Nejvyšší správní soud shrnuje, že veřejný funkcionář je ovládající osobou ve smyslu zákona o střetu zájmů tehdy, pokud může v obchodní korporaci vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Nepřímý vliv lze přitom vykonávat rovněž prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž veřejný funkcionář vložil svou majetkovou účast na ovládané společnosti. To za předpokladu, že si veřejný funkcionář zachová možnost tyto svěřenské fondy přímo či nepřímo řídit, resp. je ovládat,“ uvedl v rozhodnutí NSS.
