Evropa a vzácné zeminy: selhání v nejdůležitější surovinové disciplíně
Shutterstock.com
Evropa pod tlakem: Bezpečnost dodávek kritických surovin zaostává
Vzácné zeminy představují klíčový vstup pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, polovodičů či pokročilých zbraňových systémů. Přesto Evropa v jejich zajištění výrazně zaostává. Podle údajů Evropské komise z roku 2024 dováží EU až 95 % těchto materiálů, a to především z Číny, která ovládá 60–70 % těžby a až 90 % kapacit zpracování na světě.
šéfredaktor
Navzdory politickým ambicím zůstat konkurenceschopná v oblasti zelených technologií, Evropa nedokázala včas vybudovat integrovaný dodavatelský řetězec. Výsledkem je hluboká závislost na vnějším dodavatelském řetězci – především Číně, ale i USA, Austrálii, Japonsku a Jižní Koreji, které ve vývoji strategických kapacit pokročily mnohem dál.
Historické zanedbání a strukturální bariéry
Čína označila těžbu a zpracování vzácných zemin za strategický sektor již v 80. letech. Investovala do všech článků hodnotového řetězce – od těžby přes separaci, rafinaci, výrobu slitin a magnetů až po aplikovaný průmysl. Naproti tomu Evropa ztratila většinu svých zpracovatelských kapacit a ponechala vývoj na trhu. Dnes se tak spoléhá téměř výhradně na dovoz nejen samotných surovin, ale i výrobků s vysokou přidanou hodnotou.
Tento stav zhoršují vnitřní faktory: zdlouhavá povolovací řízení, roztříštěná regulace, silný odpor místních komunit vůči těžbě i přísná environmentální legislativa. Financování vývoje je rozdrobené mezi národní programy, bez koordinovaného rámce. To odrazuje soukromý sektor od investic do rozsáhlých provozů, které by mohly konkurovat zahraničním hráčům.
Legislativa reaguje, ale tempo nestačí
Po roce 2020 začala EU vnímat vzácné zeminy jako strategickou prioritu. Klíčovým nástrojem se stal Critical Raw Materials Act (CRMA), který stanovuje cíle pro rok 2030: minimálně 10 % surovin těžit v EU, 40 % zpracovávat na území Unie a 25 % získávat z recyklace. Zároveň nesmí být více než 65 % importu závislých na jediné třetí zemi.
Na podporu realizace CRMA spustila Komise v roce 2025 iniciativu RESourceEU, jejímž cílem je podpořit konkrétní projekty v hodnotových řetězcích včetně vzácných zemin. Kromě prioritního povolování a jednotného kontaktního místa pro investory nabízí nástroj přístup k evropskému financování a regulatorní asistenci. Příkladem jsou projekty společnosti Greenland Resources nebo těžba lithia firmou Vulcan Energy.
Evropská unie zároveň rozšiřuje mezinárodní partnerství s Kanadou, Chile, Kazachstánem, Namibií a Ukrajinou, aby diverzifikovala dovoz a snížila závislost na Číně. Čelí však i exportním omezením, která zavádí Peking – například v oblasti technologií na výrobu magnetů.
Recirkulace, výzkum a omezený čas
Recyklace vzácných zemin z elektromotorů, větrných turbín či spotřební elektroniky zůstává v EU pod 1 %, přestože CRMA stanovuje 25% cíl. Komise se proto soustředí i na výzkum náhradních technologií – například elektromotorů bez permanentních magnetů – a efektivnější zpracování, které by snížilo poptávku po primární těžbě.
CRMA také zavádí rámec pro urychlení povolovacích řízení (27 měsíců pro těžbu, 15 měsíců pro zpracování), při zachování evropské legislativy v oblasti životního prostředí. Cílem je snížit byrokratickou zátěž a zároveň udržet důvěru veřejnosti v transparentnost procesů.
Výhled: mezi realitou a ambicemi
Poptávka po vzácných zeminách v Evropě bude do roku 2030 prudce růst, a to nejen kvůli elektromobilitě a obnovitelným zdrojům, ale také kvůli digitalizaci a obraně. I v případě realizace stávajících plánů je pravděpodobné, že Unie zůstane závislá na dovozu.
Například švédský projekt LKAB nebo nové kapacity na rafinaci a výrobu magnetů by mohly do konce dekády pokrýt maximálně pětinu evropské spotřeby. Kvůli pomalému postupu projektů se navíc značná část produkce očekává až po roce 2030. Recyklace a cirkulární ekonomika sice získávají podporu, ale zatím nejsou schopny nahradit primární dodávky.
