Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Shutterstock.com
Nulová tolerance
Evropa zavírá kohouty. Do roku 2027 končí veškerý ruský plyn a ropa
Po letech politických kompromisů a energetické závislosti se EU přiklonila k tvrdé linii po boku Spojených států. Nový balík opatření dramaticky omezuje příjmy, ze kterých Rusko financuje válku na Ukrajině, a posouvá globální energetickou mapu.
editor
Evropská unie uzavřela svou energetickou kapitolu závislosti na Rusku. Nově schválený plán REPowerEU potvrzuje, že do konce roku 2026 skončí veškeré evropské dovozy ruského LNG a do září 2027 bude ukončen i odběr potrubního plynu.
Jde o zásadní krok, který má trvale zbavit Moskvu příjmů, jež dlouhá léta využívala jako nástroj geopolitického vlivu. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen zdůraznil, že EU se „nikdy nevrátí k nebezpečné závislosti, energetickému vydírání ani manipulaci s trhem“.
Nové termíny doprovázejí rozsáhlá opatření proti obcházení pravidel. Importéři budou muset dokládat původ paliv a objemy podle historických kontraktů, což má zabránit tomu, aby ruský plyn proudil do Evropy přes třetí země.
Kontrolu zajistí evropské energetické a vyšetřovací agentury. Stejný režim se bude vztahovat také na dovoz ruské ropy, který má skončit do roku 2027.
Rozhodnutí představuje obrat o 180 stupňů ve srovnání s obdobím krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy Německo a část EU dlouho váhaly se sankcemi, protože ruské energie tvořily základ německé průmyslové síly i evropského energetického mixu.
Spojené státy však dokázaly zajistit alternativní dodávky a postupně přitáhnout Berlín na stranu tvrdšího postupu vůči Moskvě.
Dnešní Evropa už Rusku neplatí 12 miliard eur měsíčně jako na začátku války, ale přibližně jednu osminu této částky. Devatenáctý balík sankcí přinesl zásah proti ruské stínové flotile i první cílené omezení LNG sektoru.
Brusel se nově zaměřuje také na největší ruské ropné firmy Rosněfť a Lukoil, které dohromady vyvážejí přes tři miliony barelů ropy denně. Jejich omezení zásadně zvyšuje tlak na financování ruské agrese.
Dopady sankcí začínají být patrné i v zahraničních operacích Ruska. Lukoil oznámil odchod z klíčových projektů v Iráku, Rosněfť snížila svůj podíl v důležité kurdské infrastruktuře.
Podle západních spojenců to oslabuje ruský vliv na Blízkém východě, který je považován za klíčovou energetickou oblast v budoucích geopolitických konfliktech.
Zlomový je také krok EU směrem k čínským entitám podporujícím Rusko. Balík sankcí rozšiřuje exportní kontroly o technologie pro umělou inteligenci, geodata, chemické složky a kovové komponenty používané ve zbrojní výrobě.
Poprvé Brusel explicitně míří na čínské rafinerie, obchodníky a petrochemické podniky, které jsou považovány za kritické články dodavatelského řetězce Moskvy.
EU tím završuje rozsáhlý posun v energetické i geopolitické strategii. Po desetiletích závislosti, váhavosti a diplomatických kompromisů sází na úplné oddělení od ruských energií a těsnou koordinaci se Spojenými státy.
