Vojenský bojový dron UAV
Shutterstock.com
Výbuchy na hranicích, dopisy do Bruselu: Pobaltské státy volají po evropském štítu
Na východě Evropy to vře – a tentokrát nejde o diplomatické přestřelky. Doslova. V kukuřičném poli poblíž polského Osiny explodoval před pár dny ruský dron.
šéfredaktor
Okna domů popraskala, panika se rozšířila rychleji než tlaková vlna. Incident nebyl ojedinělý – a právě to je důvod, proč se pětice členských států EU rozhodla jednat. Polsko, Finsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko sepsaly společný dopis, ve kterém žádají Evropskou komisi o urychlené uvolnění nových prostředků na ochranu vnějších hranic Unie. Bez legrace: vzdušný prostor se stává válečnou zónou.
Evropa v hybridní zóně
„Jsme pod tlakem už více než čtyři roky,“ konstatují ministři vnitra pěti států v dopise adresovaném místopředsedkyni Evropské komise Henně Virkkunenové a komisaři pro vnitro a migraci Magnusi Brunnerovi. Zdrojem problémů je podle nich hybridní taktika, která kombinuje zpravodajské, technologické a migrační nástroje. A viníky netřeba hledat dlouho – prstem ukazují na Rusko a Bělorusko. Podle signatářů dopisu dochází k systematickému zneužívání migrace, a v posledních měsících se přidaly i drony s výbušninami – často v blízkosti obytných zón.
To, co před pár lety znělo jako noční můra vojenských stratégů, se stává realitou: bezpilotní letouny pronikají přes hranice a ohrožují civilisty. Ministři varují, že současné obranné systémy nestačí. „Potřebujeme další investice do vzdušného dohledu a schopností detekovat i neutralizovat drony,“ uvádí dokument podepsaný představiteli Estonska (Igor Taro), Finska (Mari Rantanen), Lotyšska (Rihards Kozlovskis), Litvy (Vladislav Kondratovic) a Polska (Marcin Kierwiński).
Bruselská pomoc byla, ale nestačí
Evropská komise už dříve pomohla. Přispěla na posílení hraničních systémů, lepší správu migrace i rychlejší reakci na incidenty. Jenže realita se mění. Zatímco před rokem byl hlavní problém nelegální přechod hranic, dnes jde o explodující drony. A to vyžaduje úplně jiný kalibr vybavení – radarové systémy, dronovou protivzdušnou obranu a špičkové technologie.
Není divu, že pětice států žádá víc. Nejvíc bije na poplach Polsko, jehož východní regiony čelí narůstajícím incidentům. Výbuch v Osinách se stal symbolem nového typu ohrožení, které se už netýká jen hranic, ale i běžného života lidí. „Tyto hrozby nejsou jen hypotetické. Drony s výbušninami dopadají blízko domovů,“ varují ministři.
Nový evropský štít?
Žádost pěti států přichází v čase, kdy se v EU opět otevírá debata o budoucnosti bezpečnostní politiky. Bude Evropa schopná vytvořit vlastní protivzdušný štít? A dokáže reagovat pružněji než dosud?
Jedno je jisté: ve východní části Unie už není bezpečnostní hrozba jen teoretickou možností. Hybridní válka se z papíru přesunula do polí a měst. A pokud má EU obstát jako celek, bude muset hledat nové způsoby, jak chránit své hranice i obyvatele.
