Americký prezident podepsal v dubnu exekutivní příkaz, který označil uhlí za kritickou surovinu a otevřel federální půdu těžbě
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Nákladný příkaz
Trump brzdí odchod od uhlí a Američany to může stát miliardy dolarů
Americký prezident Donald Trump udržuje při životě zastaralé uhelné a plynové elektrárny, které měly být dávno odstaveny. Podle analýzy Grid Strategies to může zvýšit účty za elektřinu o více než 3,1 miliardy dolarů ročně – a k tomu přidat více znečištění i hlubší klimatickou krizi.
editor
Americký prezident Donald Trump se rozhodl politicky zasáhnout do americké energetiky – a spotřebitelé za to podle expertů tvrdě zaplatí. S pozoruhodným rozborem se teď vytasil respektovaný ekonomický web Oilprice.com.
Podle analýzy konzultační firmy Grid Strategies by se účty za elektřinu mohly každoročně zvýšit o více než 3,1 miliardy dolarů, pokud budou muset zastaralé uhelné a plynové elektrárny zůstat v provozu až do roku 2028. Pokud by Trump udržel otevřené celé stárnoucí portfolio fosilních elektráren, náklady by mohly vyšplhat až na šest miliard dolarů ročně.
Rozhodnutí prezidenta už má konkrétní dopady. V květnu nařídil odložit uzavření velké uhelné elektrárny JH Campbell v Michiganu, která funguje od roku 1962. Podle provozovatele Consumers Energy by její odstavení do roku 2040 přineslo úsporu až 600 milionů dolarů.
V červnu ministerstvo energetiky vydalo příkaz k pokračování provozu staré elektrárny Eddystone poblíž Philadelphie, přestože ekonomické důvody jasně hovořily pro její uzavření.
Trumpova administrativa udělila také desítky tzv. „polution passes“ – výjimek z emisních limitů – více než 70 silně znečišťujícím podnikům, včetně uhelných elektráren a hutí. Odborníci varují, že jde o „politické převzetí americké elektrické sítě“, které přinese vyšší účty domácnostem, více emisí a horší klimatickou bilanci.
Trump své kroky obhajuje jako ochranu „kritických“ energetických zdrojů. V dubnu podepsal exekutivní příkaz, který označil uhlí za kritickou surovinu a otevřel federální půdu těžbě.
Argumentuje i potřebami nových AI datacenter a špičkových výpočetních operací. Odborníci ale upozorňují, že regionální správci sítí – například MISO v Michiganu – jasně uvedli, že elektřiny je dost i bez těchto starých zdrojů.
Důvody, proč je udržování uhlí neekonomické, ukazují podle webu Oilprice.com i širší data. Nezávislý think-tank Energy Innovation zjistil, že 99 procent amerických uhelných elektráren je dražších než nové větrné či solární zdroje doplněné o baterie. Do srovnání byly zahrnuty jak provozní náklady, tak investice do nové výstavby.
Ceny obnovitelných zdrojů přitom prudce klesají. Od roku 2020 vzrostla kapacita velkokapacitních bateriových úložišť v USA patnáctinásobně, především díky pádu cen lithium-iontových baterií.
Zatímco před patnácti lety stála jedna kWh přes tisíc dolarů, dnes se ceny pohybují kolem 85–100 dolarů. Podle investiční společnosti Lazard se náklady na elektřinu ze solárních a větrných elektráren s úložišti už dnes pohybují mezi 50–131 dolary za MWh – tedy v pásmu, které je konkurenceschopné i vůči novým plynovým a uhelným zdrojům.
Analytici proto očekávají, že Trumpovy kroky mohou krátkodobě zpomalit odchod od uhlí, ale nezastaví jej. „Administrativa může zpomalit trend, ale těžko ho zastaví,“ uvedl Timothy Fox z poradenské firmy ClearView. Uhlí je podle něj v dlouhodobém útlumu, taženém poklesem cen obnovitelných zdrojů, klimatickými regulacemi i slábnoucí důvěrou investorů.
Závěr odborníků je jednoznačný: prodlužování života fosilních elektráren nedává ekonomický ani ekologický smysl. Místo levnější a čistší energie dostanou Američané vyšší účty a více znečištění.
