Tři dekády trvající výzkum ukázal, že stoletým lidem je společný zejména pozitivní přístup k životu
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Longevity
Našli vědci klíč k dlouhověkosti? Studie prokázala, že století lidé mají společné dvě věci
Nový výzkum naznačuje, že lidé, kteří se dožívají 100 a více let, sdílejí určité mimořádné zdravotní vlastnosti. Podle aktuální studie se vyznačují především dobrým stavem kardiovaskulárního systému a pozitivním přístupem k životu.
redaktor
Studii vedl tým vědců z Karolinska Institutet ve Stockholmu, kteří dlouhodobě sledovali více než 4300 Švédů narozených v letech 1920 až 1922.
Účastníky pozorovali po dobu až tří desetiletí, přičemž klíčové rozdíly v jejich zdravotním stavu se začaly projevovat už v relativně nízkém věku.
„Ti, kdo se dožijí stovky, mívají méně diagnostikovaných onemocnění. A pokud se u nich nějaká choroba objeví, postupuje pomaleji a méně dramaticky než u ostatních. Tyto rozdíly se ukazují už od šedesáti let života,“ vysvětlila hlavní autorka studie, profesorka epidemiologie Karin Modigová, ve vyjádření pro magazín Newsweek.
Autoři ve studii publikované v odborném časopise eClinicalMedicine pod hlavičkou prestižního žurnálu The Lancet shrnují: „Naše výsledky ukazují odlišnou zdravotní trajektorii stoletých lidí. Dokážou oddálit multimorbiditu (současný výskyt více chorob) a udržují si celkově nižší zátěž nemocemi ve srovnání s těmi, kteří se dožijí nižšího věku. Toto oddálení se objevuje téměř u všech typů onemocnění.“
Na otázku, zda existuje jediný recept na dlouhověkost, Modigová odpověděla: „Nemyslím si, že existuje jen jeden faktor. Výzkumy superstoletých lidí se o to pokoušely, ale nikdy ho nenašly. Zdá se však, že zdravý kardiovaskulární systém a pozitivní přístup k životu – pocit smyslu – jsou velmi častými společnými jmenovateli.“
Studie dále ukázala, že ačkoli jsou kardiovaskulární choroby běžné ve všech věkových skupinách, u stoletých přispívají méně k celkové zdravotní zátěži.
Zaznamenávají také významně nižší výskyt neuropsychiatrických poruch a naopak častější výskyt jen jedné skupiny nemocí, nikoli kombinace více diagnóz najednou.
„Století lidé trpí menším počtem komorbidit, zejména v mladším věku, a je pravděpodobnější, že jejich potíže zůstanou omezené na jednu oblast. Tento vzorec může odrážet biologickou odolnost i možné ochranné mechanismy proti některým nemocem,“ doplňuje studie.
Podle Modigové zůstává otázkou, nakolik stojí za touto odolností genetika a nakolik životní styl. „Genetické faktory vysvětlují asi čtvrtinu dlouhověkosti. Velkou roli ale hraje životospráva. A v nejvyšším věku do hry vstupuje i náhoda – zda člověk například nespadne a nezlomí si kyčel, neprodělá těžkou chřipku nebo rakovinu,“ upozornil.
Vědci zatím nezjistili, co přesně za rozdíly stojí, ale Modigová připomněla, že podle jiných výzkumů hrají zásadní roli právě životní návyky. I když jejich vliv se v průběhu života může výrazně měnit.
