K biologii se Knobloch dostal tak trochu bokem. V mládí intenzivně sportoval a častá zranění ho přiměla hledat způsoby, jak urychlit vlastní rekonvalescenci.

„Měl jsem problémy s pohybovým aparátem, bolela mě záda i kolena. Začal jsem proto číst vědecké studie, jak tělo funguje,“ vzpomíná.

Zájem o praktické rady se brzy proměnil ve fascinaci komplexností lidského organismu. Přestože původně začal studovat práva, nakonec je doplnil o biologii a brzy bylo jasné, že jeho profesní směřování se definitivně změnilo.

Jedním z klíčových momentů byla vlastní zkušenost se zlomeninou. Místo doporučené sádry zvolil postup postupného, opatrného rozhýbávání a cílené výživy.

„Za týden byl úraz srostlý a za čtyři týdny jsem mohl znovu skákat,“ říká. Pro Knoblocha to nebyla jen epizoda rychlého uzdravení, ale potvrzení, že vědomé zásahy založené na znalosti fungování těla mohou přinést mimořádné výsledky.