Ministerstvo financí zveřejnilo novou ekonomickou prognózu
Shutterstock
Trump zatím českou ekonomiku nepoškodil. Prognóza ministerstva zlepšuje odhad růstu, díky odolnosti zahraničního obchodu
Česká ekonomika by letos měla růst rychleji, než se na jaře očekávalo. Zlepšený výhled ministerstva financí staví na příznivém zahraničním obchodu a odolnosti exportního průmyslu, zejména autoprůmyslu. Přestože domácí spotřeba, vládní výdaje a investice zpomalují, bilance běžného účtu se zlepšuje, napětí v mezinárodním obchodě zatím výrazně nedoléhá a zaměstnanost má růst rychleji, než se původně předpokládalo.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Ministerstvo financí ČR ve své dnes zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta. Slabším způsobem by k růstu ekonomiky měla přispět i sama vláda – její spotřeba má letos růst o 1,9 procenta, namísto v dubnu předpokládaných rovných dvou procent. Investice pak letos vzrostou jen o 0,1 procenta, kdežto v dubnu se čekal růst o 0,7 procenta.
Slabší růst spotřeby a investic je však více než vyvážen příznivějším vývojem zahraničního obchodu, tedy zbývající zásadní složky výpočtu úrovně hrubého domácího produktu.
Čisté vývozy měly totiž v dubnu sebrat z údaje k letošnímu růstu HDP hned celý jeden procentní bod, podle dnes zveřejněné prognózy však seberou jen 0,4 procentního bodu. To koresponduje se zlepšením výhledu salda běžného účtu. To by mělo letos činit kladnou 1,2 procenta, namísto v dubnu předpokládaných 0,7 procenta. Vyšší kladné saldo běžného účtu z velké části odráží právě příznivější vývoj zahraničního obchodu se zbožím a službami.
Lze tedy konstatovat, že napětí v mezinárodních obchodních vztazích se zatím v údajích k českému zahraničnímu obchodu neprojevuje tak, jak se mnozí – i samo ministerstvo financí – obávali. Důvodem je jak odolnost českého průmyslového exportu, tak ale také efekt předzásobování v USA v očekávání vyšších cel, který v druhé polovině letoška zřejmě pomine. Konečně roli hraje i to, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa v první polovině dubna, jen několik dní před zveřejněním dubnové prognózy ministerstva financí ČR, svá takzvaná reciproční cla, včetně těch na dovoz z EU, o 90 dní odložila, načež pak od srpna uplatňuje clo v poměrně přijatelné, 15procentní výši na většinu dovozu z EU.
Odolnost českého vývozního průmyslu podporuje fakt, že český autoprůmysl je orientován regionálněji. Například jeho symbol, automobilka Škoda Auta, je ve svém exportu zaměřena regionálněji než automobilky produkující věru „globální značky“ typu Porsche, opravdu hojně vyhledávané třeba i zákazníky v USA. To činí Škodu Auto relativně méně náchylnou k dopadům mezinárodních celních válek, což zpětně upevňuje odolnost českého autoprůmyslu a kvůli jeho poměrně vysokému podílu na průmyslové výrobě i celého tuzemského průmyslu a souvisejícího exportu. Tato odolnost se konečně zrcadlí i v aktuální prognóze ministerstva financí: zaměstnanost v ČR by dle ní letos měla růst rychleji, než předpokládalo v dubnové prognóze – o celé jedno procento, namísto dosud předpokládané 0,2 procenta.
