Český veřejný dluh dál roste
Shutterstock.com
Zadlužení státu
Český dluh roste o 420 miliard. Experti varují před dluhovou pastí a drahým refinancováním
Meziroční nárůst zadlužení o 428,7 miliardy korun ukazuje na pokračující tlak na veřejné finance. Experti varují, že narůstající podíl krátkodobých dluhopisů může v budoucnu prodražit obsluhu dluhu a zrychlit jeho růst.
Redaktor junior
Český veřejný sektor v roce 2024 snížil deficit na přesně tři procenta HDP, tedy na hranici maastrichtského limitu. Hospodaření skončilo schodkem 241,3 miliardy korun, což je o téměř 185 miliard méně než rok předtím.
Zadlužení však pokračovalo v rychlém růstu: v tržních cenách dosáhl dluh 7,22 bilionu korun, meziročně o 428,7 miliardy více. V poměru k HDP jde o 89,6 procenta, což odráží nejen skutečné závazky státu, ale i výkonnost ekonomiky, vyplývá z aktuálních čísel Českého statistického úřadu.
Podle ČSÚ růst dluhu táhly hlavně dluhopisy vládních institucí a další závazky vůči veřejným finančním korporacím. Satelitní účet veřejného sektoruzahrnující více než 19 tisíc institucí ukazuje, že sektor zaměstnává přes 1,1 milionu lidí a tvoří pětinu ekonomiky – a tedy i výraznou část veřejných výdajů.
Zadlužení roste
V evropském kontextu zůstává Česko stále mezi méně zadluženými státy. Zatímco průměr EU činí 81,9 procenta HDP a eurozóny 88,2 procenta, Česko je na úrovni 43,8 procenta.
To zemi řadí na deváté místo nejméně zadlužených států EU. Trend je ale jednoznačně vzestupný: během jediného roku český ukazatel zadlužení vzrostl o 1,4 procentního bodu.
Podle ředitelky odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Heleny Houžvičkové se „na růstu dluhu obdobně jako v předchozích letech podílel především nárůst dluhových cenných papírů vládních institucí a ostatních vkladů u veřejných finančních korporací.“
Růst dluhu však není jediným rizikem. Stát se stále více spoléhá na krátkodobé dluhopisy, které se musejí často refinancovat, plyne z dat ČSÚ. Pokud centrální banka drží vyšší sazby nebo pokud trhy požadují vyšší výnosy, prodražuje se obsluha dluhu okamžitě.
To může vyvolat rychlejší růst celkových nákladů, a v krajním případě tlačit zemi do tzv. dluhové pasti – situace, kdy velká část rozpočtu padá pouze na splácení úroků.
Česko má v porovnání s nejzadluženějšími státy EU – Řeckem, Itálií či Francií – stále výrazně bezpečnější pozici. Otázkou však je, zda současný vývoj dokáže zvrátit.
Stát má méně prostoru
Ekonomové upozorňují, že kombinace vyšších tržních sazeb, stárnutí populace a rostoucích mandatorních výdajů může během příštích let výrazně omezit manévrovací prostor státu.
I když se deficit podařilo stlačit na hranici tří procent HDP, samotné zadlužení dál narůstá a jeho struktura se stává citlivější na tržní podmínky.
Pokud se ekonomika dostane do slabší fáze nebo se zvýší tlak na obnovu rozpočtových rezerv, může být současná dynamika dluhu vážnějším problémem, než čísla na první pohled naznačují.
