„Velice se omlouvám, že nejsem schopen sloužit japonskému lidu tak, jak jsem k tomu byl pověřen,“ oznámil v pátek japonský premiér Šinzó Abe svoji rezignaci. V pondělí slavil 2799 dnů ve funkci, čímž se stal ve svém úřadu rekordmanem. Namísto oslav však strávil sedm a půl hodiny v nemocnici, podruhé během jediného týdne. Příčinou byla urputná ulcerózní kolitida, která mu komplikuje život již desítky let a při stresu se zhoršuje. Z premiérského křesla Abeho vyhnala již jednou, v roce 2007; i tentokrát to na něho bylo příliš.

Pokud Abe (65) čekal s oznámením svého rozhodnutí od pondělka do pátku, aby promluvil do boje o nástupnictví, nedal to na sobě nijak znát. „Není na mně, abych rozhodoval o tom, kdo bude premiérem,“ řekl novinářům. Spekulace se však v pátek většinou omezovaly na čtyři jména.

Kdo po Abem?

Ministr financí a vicepremiér Taro Aso byl jednoznačně Abeho pravou rukou a vládnoucí Liberální strana by se mohla rozhodnout jej zvolit prozatímním předsedou (a tím i premiérem, jako to funguje v Británii). Proti jeho zvolení ve volbách, naplánovaných na příští rok, mluví jeho vyšší věk - devětasedmdesát není málo.

Někdejší ministr obrany Šigeru Išiba (63) má pověst samorosta, který je jako jeden z mála ve vnitrostranické opozici vůči Abemu. Mezi lidmi je oblíbený a pravidelně se objevuje v čele žebříčků coby potenciální Abeho nástupce. Problém je v tom, že jeho obliba mezi spolustraníky v parlamentu (kteří mají ve volbě hlavní slovo) je podstatně nižší.

Bývalý Abeho ministr zahraničí Fumio Kišida (63; v Japonsku je však hlavním strůjcem diplomacie premiér) je podle agentury Reuters mužem, kterého by sám Abe viděl v premiérském křesle nejraději. Mezi partajními kolegy i voliči se však těší jen nízké podpoře.

Současný ministr obrany Taro Kono (56) sloužil také jako šéfdiplomat a ministr pro reformu státní správy. Mluví ze všech jmenovaných nejlépe anglicky a má výhodu relativně nízkého věku.

Sociální výhody pro bohaté

Ať už se bude Abeho nástrupce jmenovat jakkoli, je jisté, že bude mít nelehkou roli. Abe sloužil sedm let v kuse, během nichž měl na své straně zákonodárný sbor Diet. Kritici tvrdí, že vzhledem k tomu nedokázal za svoji vládu mnoho. Stížnosti se množí zejména směrem k ekonomickému směru zvanému „Abenomika“. Jeho základní slib je sám o sobě obtížně splnitelný: zvýšení platů a snížení inflace. „Abenomika často vypadá jako systém sociálních výhod - ovšem jen pro bohaté,“ citoval kritiky týdeník The Economist.

Kromě toho sklidil Abe kritiku za pomalou reakci na koronavirus (zda spravedlivou, či nikoli, je jiná věc). Při dalším vycházení s dalšími vlnami pandemie - či jejího ústupu do zapomnění - bude muset být nový premiér obzvlášť opatrný. Sousedé Japonska budou také samozřejmě najpatě očekávat, jestli bude držet tvrdou linii vůči Severní Koreji a Číně.

Celkem vzato tak není budoucímu prvnímu muži japonské vlády co závidět - zejména při vědomí toho, že hlavní devizou jeho předchůdce byla stabilita, kterou mocenská výměna tak či onak naruší.