Pro snížení sazeb zvedlo ruku šest ze sedmi členů Bankovní rady ČNB
Foto: ČNB
Zasedání Bankovní rady
A úroky půjdou dolů. ČNB snížila svoji základní sazbu na 3,5 procenta
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta.
čtk
Snížení základní úrokové sazby podpořilo šest členů Bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden člen navrhoval její ponechání na 3,75 procenta. Makroekonomická prognóza ČNB předpokládá do budoucna přibližnou stabilitu úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Michl nechtěl blíže komentovat, zda bylo dnešní snížení sazeb na delší dobu poslední. „Panuje shoda, že prostor pro další snížení sazeb je omezený. Další snižování je podmíněno tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti nadále otevřené,“ řekl.
Při dalším nastavování sazeb bude bankovní rada podle Michla vycházet z nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadů pro inflační vývoj. V tomto směru bude sledovat i vývoj v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Guvernér zdůraznil, že bankovní rada bude postupovat tak, aby se podařilo inflaci dlouhodobě stabilizovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.
Rizika v ekonomice jsou podle Michla v současnosti mírně proinflační. Jsou jimi zejména větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin, zvýšené mzdové požadavky ve veřejném i soukromém sektoru a případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru.
Do budoucna může proinflační riziko představovat i výraznější oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu. Ve směru nižší inflace naopak může působit zhoršení globální ekonomické aktivity.
Bankovní rada si dnes mohla dovolit snížit sazby, protože i po poklesu budou působit restriktivně na budoucí inflaci, řekl Michl. „Druhý důvod je, že se výrazně snížilo riziko dovezené inflace ze zahraničí,“ dodal. Upozornil, že se letos výrazně snížily světové ceny surovin.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada snížila na 2,5 procenta.
Rozhodnutí o snížení sazeb je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, uvedli oslovení analytici. Důvodem poklesu je podle nich vývoj inflace. „Vývoj i výhled inflace nabízel prostor pro opatrné snižování úrokových sazeb ČNB a bankovní rada část tohoto prostoru na svém květnovém zasedání využila,“ řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Očekává, že ČNB letos sníží své úroky ještě na srpnovém zasedání a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 procenta.
ČNB si však vzhledem k rizikům domácího i zahraničního původu zřejmě na příštím zasedání na konci června naordinuje pauzu, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Kurz koruny na rozhodnutí bankovní rady ČNB o poklesu sazeb příliš nereagoval, uvedl analytik XTB Pavel Peterka. Přišlo podle něj velmi mírné posílení koruny, které pravděpodobně bude umazáno ve zbytku obchodního dne. „Je to dáno tím, že trhy s tímto výsledkem jednání počítaly. Ten byl tedy v kurzu koruny už před zasedáním zaceněn,“ podotkl.
Očekávanému rozhodnutí odpovídá i velmi omezená reakce kurzu koruny, která vůči euru posílila pouze o zhruba tři haléře na 24,90 Kč za euro, uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Připomněl, že kurz české koruny navíc zůstává nečekaně silný, zvláště pak proti americkému dolaru, což samo o sobě zpřísňuje měnovou politiku.
Výhled na růst české ekonomiky se v poslední době spíše zhoršuje, což opět nevěstí riziko inflačních tlaků. I po dnešním snížení navíc zůstávají tuzemské sazby dostatečně vysoko na to, aby případné zbytky doutnajících inflačních uhlíků přidusily, poznamenal.
„Rozhodnutí bylo v souladu s naší prognózou, analytickým konsensem i tržním zaceněním,“ souhlasil analytik Komerční banky Martin Gürtler. Významným faktorem v rozhodování bankovní rady mohla podle něj být i negativní rizika pro ekonomiku vyplývající ze zavedení amerických cel.
„S ohledem na plány zemí OPEC zvýšit těžbu ropy totiž můžeme předpokládat výraznější pokles cen pohonných hmot, jež by tahaly inflaci směrem dolů,“ doplnil analytik PwC Dominik Kohut.
Rozhodnutí snížit úrokové sazby podle něj ocení český podnikatelský sektor, který skrze levnější úvěrové financování podpoří letošní nejistý hospodářský růst tažený zatím primárně spotřebou domácností.
ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Od loňského listopadu bankovní rada střídá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich ponechání beze změny. Ke snížení zatím sáhla vždy při představení nové prognózy, předchozí pokles byl v únoru.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na spořicích účtech. Snížení základní sazby tedy vyvolá další pokles úročení bankovních vkladů.
„Velmi pravděpodobně znovu opět klesnou sazby na depozitech, zvlášť v případě termínovaných a spořicích účtů. Zlevnění úvěrů se mohou dočkat firmy s variabilním úročením půjček,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Pokud jde o hypotéky, tam se podle něj vývoj úroků řídí spíše střednědobými sazbami na trhu než přímo rozhodnutími ČNB. Jak napovídá vývoj pětileté swapové sazby, prostor pro další pokles hypotečních úroků stále existuje, dodal.
„Pětileté dlouhodobé výpůjční náklady bank na pětileté úrovni se pohybují okolo 3,5 procenta. Banky si nechávají asi 1,5 procenta. Může se stát, že klesnou třeba na 3,3 procenta, ale žádné výrazné snižování hypotečních úroků u bank nelze očekávat za předpokladu že ČNB nebude dále snižovat základní úrokovou míru,“ řekl analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.
Specialistka FinGO Jana Vaisová v nejbližší době proto neočekává zásadní pohyb sazeb směrem dolů. Mírný, velmi pozvolný pokles směrem k úrovni 4,5 procenta je však reálným scénářem. Vyšší hypotéky nebo akční nabídky bank mohou podle ní navíc výjimečně přinést i sazby mírně pod touto hranicí.
Po posledním poklesu sazeb se cena peněz sice snížila, ale stále je velmi nestabilní, doplnil analytik Bidli Daniel Horňák. Podle jeho názoru se sazby u hypoték příliš nezmění, lehké snížení sice očekává, ale velmi pomalé.
„V nejbližší době proto nelze očekávat zásadní pohyb sazeb směrem dolů. Mírný, velmi pozvolný pokles směrem k úrovni 4,5 procenta je však reálným scénářem,“ souhlasil analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Skokový pokles, na který by mělo smysl čekat, se téměř jistě nedostaví i podle místopředsedy představenstva Gepard Finance Davida Eima. „Pokud někdo má v plánu investovat do pořízení nemovitosti, tak čekání na lepší sazby a investici kvůli tomu dnes odkládat nedává smysl. Ceny nemovitostí rostou rychleji, než co by se časem mohlo ušetřit na trochu nižší úrokové sazbě,“ vysvětlil.
