Komentář: Staré dobré časy, kdy byl ČEZ tiskárnou na peníze, končí

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Celý článek
0

Přes miliardu dolarů na AI a kyberbezpečnost. Fond s českou stopou šlápl do pedálů

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Celý článek
0

Američané si všímají českých zbrojařů. Vydělali miliardy na opravách sovětských tanků

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Celý článek
0

Čínský prezident vyslal světu silný vzkaz: z armády chce „velkou ocelovou zeď“

Stabilita doma a ramenatost směrem do zahraničí – to jsou priority (staro)nové garnitury čínských komunistů. 

Čínský prezident vyslal světu silný vzkaz: z armády chce „velkou ocelovou zeď“
Čínský prezident Si Ťin-pching | foto Profimedia.cz

Čínský parlament zakončil devítidenní výroční schůzi, jež potvrdila Si Ťin-pchinga v prezidentské funkci pro bezprecedentní třetí funkční období. Schválila mu také jmenování mnoha jeho spojenců do nejvyšších vládních funkcí – často bez ohledu na pravidla, která si čínští komunisté dříve sami stanovili.

Téměř tři tisíce členů NPC jednomyslně hlasovalo ve Velké síni lidu v Pekingu pro opětovnou kandidaturu 69letého Si Ťin-pchinga ve volbách, ve kterých nebyl žádný jiný kandidát. Si si už na říjnovém sjezdu zajistil třetí funkční období v čele vládnoucí komunistické strany.

Jména známá i neznámá

Mnoho z nejvyšších státních funkcí připadlo současným nebo bývalým členům elitního stálého výboru politbyra, nejvyššího patra moci strany. Patří mezi ně premiér Li Čchiang, předseda výkonného stranického výboru Čao Le-ťi nebo výkonný vicepremiér Ting Süe-siang.

Čínští bossové však neočekávaně ponechali ve funkcích guvernéra centrální banky Ťi Kchanga a ministra financí Liou Kchuna, přestože oba dosáhli důchodového věku 65 let. Tento věk má podle pravidel znamenat konec práce na ministerské úrovni – pokud ovšem prezident Si nezavelí jinak. 

Nový premiér Li Čchiang, bývalý šéf komunistické strany Šanghaje a blízký spojenec Si Ťin-pchinga, nasadil v prvním projevu tón vstřícný vůči byznysu – slíbil zlepšení podnikatelského prostředí. Konkrétně řekl, že soukromým i státním firmám se od vlády dostane stejného zacházení. Tato část premiérova projevu mířila zjevně na uklidnění mezinárodních trhů.

Lidé z čínského soukromého sektoru to asi rádi slyšeli, protože v posledních letech dostávali zabrat nejrůznějšími regulačními opatřeními zaměřenými na ta nejdynamičtější odvětví, jako jsou internetové podnikání a soukromé školství. 

Opatrný optimismus

Zákonodárci schválili relativně konzervativní cíl letošního ekonomického růstu kolem pěti procent, což je méně, než očekávali někteří analytici – počítali spíš se šesti procenty. Ostře sledovaný údaj je barometrem důvěry v čínskou ekonomiku, která se potýká s mnoha problémy, zhoršujícími se vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci počínaje a nerovnoměrným postpandemickým oživením domácí ekonomiky konče. Čínský hrubý domácí produkt loni vzrostl o pouhá tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za poslední desetiletí.

Si Ťin-pching v projevu slíbil modernizovat čínskou armádu. Vyzval svoji zemi, aby zintenzivnila úsilí na obranu národní bezpečnosti ve chvíli, kdy roste napětí mezi říší středu a Spojenými státy. Zatím chce z Čínské lidové armády udělat „Velkou ocelovou zeď“. O tom, nakolik taková věc uklidní mezinárodní trhy, prezident nemluvil.

Si také řekl, že Čína musí dosáhnout větší soběstačnosti a síly v oblasti vědy a technologií. Reagoval tak na skutečnost, že Spojené státy blokují přístup Číny k zařízením na výrobu čipů a dalším špičkovým technologiím.

Čínská ekonomika se bude potýkat se slabším růstem, než se čekalo

Prezidentův konfrontační tón vůči Západu v čele s USA poté ještě vygradoval během pondělní schůzky za zavřenými dveřmi s vládními poradci. Si Ťin-pching řekl, že Západ v čele se Spojenými státy „zavedl všestranná omezení k potlačení Číny“, čemuž je třeba čelit odpovídajícími prostředky.

Nový finanční regulátor

Čínský parlament také schválil největší vládní reorganizaci od roku 2018, včetně vytvoření nového finančního regulačního orgánu. Ten nahradí stávající bankovní a pojišťovací regulátory a bude dohlížet na všechny aspekty čínského finančního sektoru v hodnotě 57 bilionů dolarů (s jedinou výjimkou burzy). Tento nový úřad bude podléhat kabinetu. Cílem reformy je dále konsolidovat finanční regulaci do jediné instituce – jinými slovy, dále posílit centrální moc.

Prezident Si tak podle všeho hodlá pokračovat v politice utahování šroubů nejen vůči politickému disentu, ale také vůči podnikatelům. Úplný rozsah reforem však zůstával v pondělí nejasný. Všechny změny bude vláda zveřejňovat podle tradice až několik týdnů.