U mnohých firem si lidé ani neuvědomují, že jsou francouzské, říká Michal Macko
Francouzsko-česká obchodní komora / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Galský kohout všude kolem nás
Rozhovor
Byznys mezi Francií a Českem je obrovský. Spor o Dukovany ho nesmí poškodit, říká šéf francouzsko-české komory
Francouzsko-české obchodní vztahy jsou daleko lepší, než by se nám vzhledem ke sporu o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany mohlo zdát. „Francie je naším zásadním geopolitickým partnerem a už kvůli současné bezpečnostní situaci by to tak mělo zůstat,“ říká v rozhovoru pro Hrot24 ředitel Francouzsko-české obchodní komory Michal Macko. Francouzské firmy podle něj působí v tuzemsku úplně ve všech sektorech: třeba každý druhý airbus má dveře vyrobené v Letňanech a Saint-Gobain, firma z dob Ludvíka XIV., má u nás 14 podniků.
redaktor
Sportovní oblečení nakupujeme v původem francouzském Decathlonu, jíme francouzské jogurty od Danone, pro časopisy chodíme do trafik Relay. Francouzských firem působí v České republice zhruba 550.
Řadě z nich při tom pomáhá Francouzsko-česká obchodní komora vedená Michalem Mackem, který do ní nastupoval ještě jako stážista před dvaceti lety.
„Reprezentujeme francouzské firmy v České republice, ale jsme otevřeni i českým firmám, které mají zájem o francouzský trh. Fungujeme také jako konzultanti nebo agentura práce, umíme do nových firem dodat zaměstnance,“ popisuje specifika třetí největší zahraniční komory v Česku Macko.
Jak velký je aktuálně zájem francouzských firem o vstup na českých trh?
Stále velký a stále pokračuje, a to ve všech oborech. Jen v rámci našeho inkubátoru jsme loni pomohli stovce francouzských firem vstoupit na český trh.
Přicházejí sem energetické, strojírenské nebo plastikářské firmy, výrazný je automotive, ale jsou to třeba i výrobci spotřebního zboží.
Změnu ale vidím. Dříve měly francouzské firmy zájem o naši kvalifikovanou, ale levnou pracovní sílu. Byli jsme zaplaveni poptávkami po obrábění, vstřikování plastů, po povrchových úpravách. Po všem, co bylo spojené se strojírenstvím.
Takové poptávky ubyly. Není už pravda, že bychom byli levnou zemí, těmi jsou Rumunsko nebo Bulharsko. Takže pokud u nás chtějí francouzské firmy vyrábět, hledají vysokou přidanou hodnotu. Hlavně ale usilují o nové klienty a distributory.
Proč právě v České republice?
Pro Francii jsme nejbližší zemí z těch, které „nově“ vstoupily do Evropské unie. Alsaská hranice je od nás 450 kilometrů po dálnici, to je blíž než z Paříže do Lyonu. Jsme skoro sousední země.
Také u nás roste kupní síla, poptáváme kvalitu. Vždyť v Praze otevřel svůj první středoevropský obchod i Cartier, protože tu pro něj našel dostatečný potenciál.
A jak je to naopak? Vstupují české firmy na francouzský trh?
Francie je třetí největší zahraniční investor v České republice a druhý největší zaměstnavatel. Naopak to ale dlouho nefungovalo. Ve Francii skoro žádné české firmy nepůsobily, jen Škoda nebo Zetor. Teď se to ale mění a máme z toho radost.
Francouzský trh není jednoduchý, je ale velmi významný, je to sedmá největší ekonomika světa. Pořád však také panují mnohá klišé.
České firmy už se osmělují a na francouzský trh vstupují, musejí to ale dělat kvalitně a s určitým sebevědomím. Podobně jako to dělá Daniel Křetínský a EPH.
Které z českých firem to na francouzském trhu podle vás umějí?
Právě zmíněná EPH, a to v různých segmentech. U nás se mluví hlavně o médiích a o Le Monde, společnost ale bude spouštět také vlastní ekonomický televizní kanál.
Zároveň působí v retailu, Daniel Křetínský koupil velkou síť Casino nebo Fnac Darty, což je velká firma ve stylu Electroworldu. Působí také v energetice.
Ve Francii investuje i Agrofert, PPF nebo ČEZ. Stejně tak Linet. Velký zájem je o náš design nebo o sklo, Lasvit je jen jedním z mnoha v tomto oboru.
Oproti Francii, ale i celé Evropě jsme na výši v e-commerce. A české firmy, které se v tomto segmentu pohybují, si uvědomují, že je to druhý největší evropský trh se 68 miliony obyvatel. Takže Notino, Rohlík nebo Knihobot.
A další velké projekty, třeba i z ICT nebo gamingu. Na české firmy ve Francii už můžeme být pyšní, jsou to vlastně pěkné západní společnosti s obrovským know-how.
Je potřeba mluvit s Francouzi francouzsky, nebo už to neplatí?
Už to není ta nejpodstatnější věc, zůstává ale výhodou. Angličtina je běžná, i když třeba francouzská administrativa mluví zásadně francouzsky, stejně jako ta česká česky.
Je to tedy spíš klišé, i když Francouzi si zase o nás myslí, že neumíme anglicky. Ale když opustíme optiku Praha–Paříž, je pravda, že angličtinu ne každý, jak u nás, tak ve Francii, ovládá.
Když mluvíte francouzsky, stejně jako u nás naopak česky, byznys to může zjednodušit a urychlit. Je dobré se na tyhle věci připravit a mít k dispozici třeba dokumentaci v co nejsnadnější verzi pro toho, kdo chce váš produkt koupit.
Z automotive na „atom-motive“. Díky dostavbě Dukovan můžeme být tahounem jaderné renesance
A kulturní rozdíly? Na co si při jednání s Francouzi dávat pozor? Nebo tím, že jsme všichni z Evropy, si rozumíme?
Je to jednoduché, kulturně jsme Evropané. Rozdíly ale najdete, mimochodem i uvnitř Francie, mezi jihem a severem, které dělí tisíc kilometrů.
Jih, kolem Toulouse nebo Marseille, je více středomořský, blízký Španělsku a Itálii. Čas tam má jinou hodnotu. Sever Francie se chová spíše jako středoevropská země, kulturně, gastronomicky i byznysově to tam je podobné jako v Německu anebo i v České republice.
Francouze nemusíme při jednání s Čechy na nic moc zvláštního připravovat. Možná jen na to, že my Češi máme rádi dodržování dohodnutých termínů. Když se dohodneme, že cenová nabídka přijde do měsíce, měla by do měsíce přijít.
Francie je formalizovaná země, zvyklá na formální jednání. Ta jsou dlouhá, často probíhají během oběda. Francouzi se rádi chlubí svou kulturou a gastronomií a mají se čím chlubit.
A více než konkrétní čas je pro ně důležitá kvalita. Pokud ta není dodržena, vztahy se už jen těžko napravují. Také mají rádi dlouhodobost. Není to tak, že by třeba po roce svého partnera vyměnili, protože najdou levnějšího.
Co je teď pro francouzské firmy tematicky důležité?
Nejen pro francouzské firmy, ale pro celou Francii je velmi důležitá udržitelnost. Nejenom z enviromentálního pohledu a směrem k energetice, životnímu prostředí a spotřebě, ale také směrem k lidem.
Ať již jde o jejich zdraví, nebo o rovné odměňování, nejen v rovině muži a ženy. Tato témata zajímají i nás a snažíme se je přinášet do podnikatelské komunity.
Francouzské firmy, které zde působí, si totiž vybraly Českou republiku s ohledem na její skvělé know-how a špičkové dodavatele, mají nás rádi.
Ale pokud se budeme dál tvářit, že Green Deal nebude a ke globálnímu oteplování nedochází, odejdou. Už kvůli ESG reportingům, které po nich budou požadovat banky.
Nebavme se o tom jako o budoucnosti, ale jako o současnosti a jako o realitě. Francouzské firmy v Česku, stejně jako české firmy, které pracují s francouzskými technologiemi, nám ukazují, jak to může celé fungovat. A že je to z dlouhodobého pohledu udržitelné a finančně výhodné.
Jak to všechno, o čem mluvíme, narušuje spor o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, který probíhá mezi ČEZ a EDF?
EDF je sice členem komory, ale nemohu se za ně vyjadřovat. Jak už jsem ovšem říkal, máme 300 členů, v České republice působí 550 francouzských firem. Byznys mezi námi je obří. Francie je první obchodní partner České republiky, který s námi nemá společnou hranici.
Francie působí v České republice opravdu ve všech sektorech, jen si neuvědomujeme, že to jsou francouzské značky. A také bychom měli vědět, že české firmy pracují s EDF, stejně jako s dalšími společnostmi působícími v jaderném průmyslu, na jejích projektech.
Takže bychom tenhle jeden spor měli od toho všeho oddělit. Ten spor přerůstá do politické roviny, doufejme ale, že neovlivní to, že je pro nás Francie zásadní geopolitický partner.
Důležité je to také z pohledu bezpečnosti, Francie má v Evropě největší armádu a největší zbrojní průmysl, je jadernou velmocí.
A Česká republika má právě ve zbrojním průmyslu dlouhodobou tradici, budovanou po celé 20. století. Spolupráce tu probíhá a vzhledem k současné bezpečnostní situaci je to velmi aktuální téma.
Mimochodem, u kterých firem si už ani neuvědomujeme, že jsou francouzské?
V automotive to jsou FORVIA Faurecia se sedmi továrnami v Česku nebo Valeo, 600 inženýrů z celého světa tady vyvíjí autonomní vozidla. Saint-Gobain, jedna z nejstarších evropských firem, založená Ludvíkem XIV., má 14 výrobních podniků v Česku.
Francouzi jsou obecně přítomní ve stavebnictví, třeba přes Eurovii ze skupiny VINCI, v energetice, ve vodě a v odpadech přes Veolii. Nebo v dopravě – každý druhý airbus na světě má dveře z letňanského Latecoere.
Největší francouzskou investicí v České republice je Komerční banka, Schneider Electric je nejudržitelnější firma na světě. Z Francie je také Danone a další potravinářské firmy.
Čechy si získal Decathlon nebo síť stavebnin BigMat. Francouzské jsou trafiky Relay, pekárny Paul, parfumerie Marionnaud či Sephora nebo obchody na pražském letišti, které spravuje Lagardere.
Francie je tady tak silně přítomná, že spor ČEZ a EDF je jen jednou věcí a jedním sporem, který snad nebude mít vliv na to, co jsme tady za desítky let společně vybudovali. Na tom stavme a spor nechme vyřešit ty, kdo ho mezi sebou mají. Nesmí poškodit česko-francouzské vztahy.
Michal Macko
Ředitel Francouzsko-české obchodní komory
Je rovněž členem představenstva La French Tech Prague, která se věnuje podpoře francouzských startupů
Ve Francouzsko-české obchodní komoře pracuje přes dvacet let
Začínal jako stážista, později se věnoval business developmentu, následně se stal zástupcem ředitele a ředitelem
Vystudoval Univerzitu obrany, Masarykovu univerzitu a také Université de Rennes