Elektřina a plyn v Evropě: kde domácnosti v roce 2026 platí nejvíc
Shutterstock.com
Elektřina a plyn v Evropě: kde domácnosti v roce 2026 platí nejvíc
Ceny elektřiny a plynu se napříč Evropou výrazně liší – a rozdíly jsou patrné nejen mezi státy, ale i mezi jednotlivými metropolemi. Po prudkém růstu, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu na začátku roku 2022, se sice ceny zhruba po roce stabilizovaly, zůstávají však nad úrovní před krizí. Vyplývá to z Household Energy Price Index (HEPI), který sleduje koncové ceny energií pro domácnosti v evropských hlavních městech.
šéfredaktor
Energie přitom představují citlivou položku zejména pro nízkopříjmové domácnosti. Podle údajů Eurostatu tvoří elektřina, plyn a další paliva v průměru 4,6 % celkových výdajů domácností v Evropské unii. Skutečný dopad se ale výrazně liší podle místních cen i kupní síly obyvatel. Data HEPI, sestavovaná organizacemi Energie-Control Austria, MEKH a VaasaETT, ukazují, že nominální ceny často klamou.
Elektřina: drahá západní centra, levnější východ
Na začátku roku 2026 se koncové ceny elektřiny pro domácnosti pohybovaly od 8,8 centu za kilowatthodinu v Kyjevě až po 38,5 centu v Bernu. Průměr EU činil 25,8 c€/kWh. Mezi nejdražší města se zařadily také Berlín (38,4), Brusel (36,5), Dublin (36,5), Londýn (36,4) a Praha (36,4). Na opačném konci žebříčku stojí kromě Kyjeva také Budapešť (9,6), Podgorica (11,1) a Bělehrad (11,6).
Obecně platí, že metropole střední a východní Evropy vykazují nižší ceny elektřiny než západní část kontinentu – s výjimkou Prahy. Naopak hlavní města pěti největších evropských ekonomik se i v lednu 2026 držela nad unijním průměrem. Podle zástupců HEPI stojí za rozdíly především národní specifika: struktura energetického mixu, míra závislosti na plynu či obnovitelných zdrojích, strategie dodavatelů i křížové dotace. Významnou roli hrají rovněž daně a distribuční poplatky, což je patrné například na německém trhu.
Kupní síla mění pořadí
Při přepočtu cen na standard kupní síly (PPS) se však žebříček výrazně proměňuje. Tento umělý měnový ukazatel odstraňuje rozdíly v cenových hladinách a umožňuje férovější srovnání reálné zátěže pro domácnosti. V případě elektřiny se ceny v PPS pohybují od 10,9 v Oslu po 49 v Bukurešti.
Změny v pořadí jsou výrazné. Bern klesl z první příčky v nominálním vyjádření až na 22. místo v PPS, Lucemburk se propadl ze 17. na 26. pozici. Naopak Bukurešť se posunula z 11. místa v eurech na první místo v PPS, Riga ze 14. na páté. Data tak potvrzují, že nižší nominální ceny ve východní Evropě často neznamenají nižší zátěž – slabší kupní síla zvyšuje relativní náklady na elektřinu. Oproti tomu západní a severní metropole mohou působit draze, ale v poměru k příjmům vycházejí dostupněji.
Plyn: extrém ve Stockholmu
Ještě výraznější rozdíly panují u zemního plynu. V lednu 2026 se ceny pro domácnosti pohybovaly od 1,6 c€/kWh v Kyjevě až po 35 c€/kWh ve Stockholmu. V rámci EU byl rozdíl mezi Stockholmem a Budapeští, kde plyn stál 2,6 c€/kWh, více než třináctinásobný. Druhý nejdražší Amsterdam s cenou 17,4 c€/kWh tak za švédskou metropolí výrazně zaostával.
HEPI spojuje vysoké ceny ve Stockholmu se strukturou švédského trhu. V celé zemi má plyn zhruba 77 tisíc domácností, z toho přibližně 50 tisíc je napojeno na izolovanou plynovou síť právě ve Stockholmu. Nad průměrem EU, který činil 10,6 c€/kWh, se pohybovaly také Bern, Lisabon, Řím, Paříž, Vídeň, Dublin či Praha.
I u plynu se po přepočtu na kupní sílu obraz mění. V PPS zůstává Stockholm nejdražší, zatímco rozpětí sahá od 3,6 v Budapešti po 28,5 ve Stockholmu. Některá města výrazně změnila pozice: Bern klesl z třetího místa v eurech na šesté v PPS, Berlín z 11. na 18., zatímco Sofie se posunula z 15. na páté místo. Podobně si polepšily Vilnius a Bukurešť. Úprava o kupní sílu tak znovu ukazuje, že nízké nominální ceny nemusí znamenat dostupnou energii – s výjimkami, mezi něž HEPI řadí právě Budapešť a Stockholm.
