Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Buď připraven! Finové kvůli Rusům testují možnosti válečné ekonomiky

Finsko testuje schopnosti přejít na válečnou ekonomiku a dělá si zásoby munice i zbraní. Část vojenské techniky má nově uskladněno i v Norsku a Švédsku.

Buď připraven! Finové kvůli Rusům testují možnosti válečné ekonomiky
Finsko se nejen vojensky, ale také ekonomicky připravuje na potenciální dlouhý konflikt s východním sousedem | foto Shutterstock.com

Finsko – nováček v Severoatlantické alianci, který sdílí dlouhou hranici s Ruskem – se drží osvědčeného hesla: doufej v nejlepší, připrav se na nejhorší. V případě sousedství s Putinovým Ruskem to znamená být připraven na ruskou agresi, která může trvat roky. I proto už Helsinky plánují, jak by v případě války finská ekonomika co nejlépe zvýšila svou odolnost.

Mikko Heiskanen, zástupce náčelníka finského generálního štábu pro vyzbrojování a logistiku, řekl Financial Times, že severská země, která má neblahé zkušenosti se sovětským Ruskem z doby druhé světové války, prověřila více než tisíc dohod, které má uzavřeny se soukromými společnostmi na výrobu vybavení nebo poskytování služeb v období války.

„Musíme být připraveni na dlouhodobou krizi. Zkontrolovali jsme všechny smlouvy, otestovali jsme nákup nejen na střelivo, ale i na další materiál. Testujeme plány a připravenost našich strategických partnerů,“ vysvětlil Heiskanen.

Skandinávská země se navíc na potenciální útok východního souseda připravuje prakticky od začátku studené války. V rámci své neutrality nemohla počítat s tím, že zemi přijde někdo na pomoc. Míra připravenosti na krizové scénáře zřejmě nemá v jiných státech západního světa obdoby. Disponuje zásobami pohonných hmot a paliv na šest měsíců dopředu, stejně tak obilí. Má propracovaný systém objektů civilní ochrany, které udržuje plně funkční.

Třetinu dospělé populace tvoří záložníci, takže má na počet obyvatel nejpočetnější armádu evropských zemí. „Je to v naší DNA. Rusko respektuje moc. Moc se skládá jak z vůle, tak ze schopnosti. Vůle Finů bránit zemi je pravděpodobně nejvyšší na světě,“ dodal sebevědomě Heiskanen.

Finsko počítá také s tím, že v případě války vyzve soukromé firmy, aby část své produkce podřídily produkci pro válečné potřeby země, jako jsou neprůstřelné vesty, munice a těžká vojenská technika. Už nyní vyrábí střelivo v objemu desetkrát větším než v roce 2019. Dalším z opatření je například to, že část vojenské techniky skladuje v Norsku a nově to bude i ve Švédsku.

I když je Finsko spolu se Švédskem nejmladším členem Aliance, v mnoha otázkách je dotazováno dalšími členskými zeměmi NATO, jak zlepšit svou vojenskou připravenost. „Finsko je zlatým standardem. Jejich schopnost mobilizovat lidi a podniky v krizi je působivá,“ nechal se slyšet vysoký diplomat z jiného členského státu NATO.

I finský prezident Alexander Stubb odhodil tradiční severskou skromnost a vyzval ostatní evropské země, aby se staly „více finskými“. Jinými slovy, mají se lépe a důkladněji připravovat na možnost, že budou muset bránit své území. Tím nejlépe zabrání tomu, aby nakonec k černému scénáři došlo.