Biotrh je tažen dovozy, chybí český med či semínka, říká majitel pekárny Zemanka

V malebné obci Oříkov u Sedlčan existuje něco jako miniaturní průmyslová zóna. Zde, v nenápadné budově bývalého JZD, vyrábí už šestnáct let krekry a šušenky Biopekárna Zemanka. Její zakladatel Jan Zeman stál se svojí bývalou ženou, autorkou kuchařek Hankou Zemanovou, na samém začátku trendu biopotravin v Česku. Dnes má stejně jako výrobci konvenčních potravin obavy z dopadů extrémního růstu cen energií na energeticky náročnou pekárenskou výrobu. I v nejisté době však zintenzivňuje plány na vznik nového „zeleného“ závodu s návštěvnickým centrem za více než padesát milionů korun.

Zemanka letos také otevřela první značkovou prodejnu a podle Zemana chce v rozvoji vlastní prodejní sítě rozhodně pokračovat. Pekárna navíc zaujala inovativním projektem cirkulární ekonomiky, když začala zpracovávat zbytkové potravinářské suroviny z Plzeňského Prazdroje či kaváren nábytkářského řetězce IKEA. Udržitelnost se přitom stává stále více skloňovaným pojmem, na který klade důraz mnoho velkých hráčů. Zatímco ostatní firmy teprve přemýšlejí, jak s neurčitým pojmem naložit, Zemanka má v tomto ohledu před trhem značný náskok.

Lze o vás říct, že jste jedním z průkopníků tuzemského trhu s biopotravinami. Jak se v průběhu let změnil?

Zemanka existuje od roku 2006, ale ještě předtím jsme měli prodejnu s biopotravinami, restauraci a pekárnu v Praze, takže jsem na trhu vlastně už dvacet let. Tehdy byly objemy prodejů biopotravin nepoměrně nižší, stejně jako jejich známost. Bylo to spojeno s mnoha mýty, lidé si mysleli, že je to nevzhledná hrouda zrní, které blbě chutná. Že existuje biovíno nebo biomaso, si málokdo uvědomoval, panovalo přesvědčení, že je to něco pro nějaké divné vegetariány. Tohle určitě vymizelo. Také producentů a farmářů bylo málo, nabídka byla velmi omezená a drtivá většina produktů byla ze zahraničí. I my jsme měli ze začátku problémy s výpadky dodávek surovin, spousta příchutí, jako třeba sušené jahody nebo maliny, nebyla vůbec dostupná. V tom byla velká omezení. Dnes existuje prakticky ve všem bioalternativa vůči konvenčním potravinám. Co bych řekl, že je specifikum Česka, ve kterém nevidím moc posun, je míra lokální produkce.