Technologičtí lídři jako (zleva) Mark Zuckerberg, Elon Musk nebo Sundar Pichai s nabytým jměním opouštějí své liberální postoje a posouvají se doprava
Frederic Legrand – COMEO / Photo Agency / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Argentum mutant mores
Technologičtí miliardáři se radikalizují a ztrácejí víru v demokracii, varuje expert na Big Tech
Američtí technologičtí miliardáři se stále výrazněji angažují v politice – a podle spisovatele Jacoba Silvermana to není dobrá zpráva pro demokracii. Autor nové knihy Gilded Rage: Elon Musk and the Radicalization of Silicon Valley upozorňuje, že část technologických elit se posouvá doprava a sleduje mocenské ambice.
redaktor
„Sdílejí podobné názory na demokracii a autoritářství. Domnívají se, že vládnout by měl nejbohatší nebo ‚nejchytřejší‘ člověk v místnosti – což jsou obvykle oni sami,“ řekl Silverman v rozhovoru pro magazín Newsweek.
Podle něj se mnozí technologičtí lídři – včetně Elona Muska, Marka Zuckerberga či Sundara Pichaie – vzdálili od svých dřívějších liberálních postojů.
„Zatímco dříve navštěvovali hudební festivaly, experimentovali s drogami a hlásili se k liberalismu, s nabytým bohatstvím a vlivem se jejich postoje posunuly k pravici,“ vysvětluje autor.
Za příklad uvádí Muska. „Musk se s neuvěřitelnou rychlostí stal jedním z nejbližších poradců Donalda Trumpa,“ uvedl Silverman. Dodává ale, že jejich spojenectví nemohlo vydržet dlouho: „Dva muži, kteří chtějí být oba nejmocnějšími na světě, se nutně dostanou do konfliktu.“
Silverman zároveň zdůrazňuje, že Musk se politiky jen tak nevzdá, i kdyby se více soustředil na Teslu nebo SpaceX. „Každý jeho výrok na sociálních sítích má politický rozměr. Když mluví o imigraci, rase nebo jiných citlivých tématech, jednoduše si nemůže pomoci,“ tvrdí autor s tím, že Musk už není jen úspěšný podnikatel, ale stále výrazněji i politická postava. Veřejně se vyjadřuje třeba k populační krizi v USA.
Jak Hrot24 informoval již dříve, v centru Big Techu, americkém Silicon Valley, vzniká nová generace zakladatelů firem, která se záměrně vyhýbá vysokoškolskému vzdělání. Mladí muži – často čerstvě po střední škole – věří, že v přednáškových sálech ztrácejí čas, který by mohli věnovat budování vlastních projektů.
Místo Stanfordu či Harvardu nastupují rovnou do firem, nebo zakládají vlastní startupy. Důvodem je, že nechtějí být „indoktrinováni“.
Kvůli tomu se ale příliš nedostanou do kontaktu s opačnými názory, které je mohou spoluutvářet a formovat. Ale následně mohou mít vliv na ostatní.
Podle Silvermana je vliv technologického byznysu na politiku v USA čím dál otevřenější a bez zábran. „Vždycky jsme měli v politice velký byznys, ale nikdy jsme nezažili, aby nejbohatší člověk světa stál bok po boku s prezidentským kandidátem a působil téměř jako spolukandidát,“ říká spisovatel.
Jeho kniha Gilded Rage vychází 7. října a má čtenářům ukázat, že „za líbivou fasádou liberálních hesel a festivalů typu Burning Man se skrývá mnohem temnější realita: miliardáři, kteří nevěří v demokracii a považují se za oprávněné vládnout“.
Očekávání jsou vysoká i proto, že Silverman při jejím psaní hovořil s lidmi z bezprostředního okolí amerických miliardářů.
