Zařízení váží přibližně jeden kilogram a akumuluje energii pro její pozdější využití při provozu satelitu
Shutterstock.com
Byznys na orbitě
Z Buchlovic až na oběžnou dráhu. Superkapacitory z Česka zajišťují komunikaci družic
Po deseti letech vývoje a investici 20 milionů korun vznikla „banka superkapacitorů“, která odolá extrémním podmínkám ve vesmíru. Jde o unikátní český výrobek, jenž už našel uplatnění na oběžné dráze.
tmn
Firma BD Sensors z Uherskohradišťska uspěla ve světové konkurenci – vyvinula a vyrábí úložiště elektrické energie pro družice a satelity.
Zařízení už využívá francouzská společnost Airbus a podle zakladatele kosmického programu Marka Šimčáka může jít o zásadní průlom pro budoucnost firmy. Vývoj stál zhruba 20 milionů korun, z velké části jej financovala Evropská kosmická agentura.
Úložiště o kapacitě jednoho faradu váží jen kilogram, přesto dokáže nahradit baterie desítky kilogramů těžké.
Energie se využívá pro chod palubních počítačů, komunikačních zařízení nebo vysílání dat na Zemi. Jeden kus stojí přes milion korun, Airbus jich dosud odebral 16 a smluvně objednal dalších osm.
Banka superkapacitorů je určena pro specifické úkoly – například pro krátkodobé, ale energeticky náročné přenosy. Funguje v extrémních podmínkách kosmu, musí odolat teplotním výkyvům, radiaci i obrovskému zatížení při startu.
Vývoj trval téměř deset let, podílel se na něm tým deseti odborníků a spolupracovala také společnost EGGO Space z Lanškrouna.
Zařízení má tvar kovového kvádru o velikosti 20×10×5 centimetrů a uvnitř skrývá 102 superkondenzátorů.
Ty se na rozdíl od běžných lithiových baterií neopotřebovávají při cyklech nabíjení a vybíjení. Dokážou dodat vysoký proud v krátkém čase a představují technologii, kterou odborníci označují za světový unikát.
BD Sensors vidí ve vesmíru budoucnost, i když hlavní část její produkce tvoří stále snímače tlaku a hydrostatické senzory.
Firma vyvíjí také tlakové snímače pro chystaný systém podpory života kosmonautů na plánované stanici u Měsíce.
„Jsem ve vesmíru a dochází mi kyslík.“ Seniorka přišla o úspory, poslala je falešnému astronautovi
Ekonomické výsledky ukazují, že vesmírný program zatím tvoří menší část byznysu. V roce 2023 utržila firma 308,9 milionu korun, meziročně méně než o rok dříve.
Čistý zisk klesl z 17,7 milionu na 8,4 milionu korun. Podnik zaměstnával 171 lidí a zůstává orientován především na export.
Přesto vedení věří, že nové technologie z kosmického programu mohou otevřít dveře k růstu i dalším zakázkám.
S využitím ČTK
