Deprese je jedním z nejrozšířenějších duševních problémů v USA
Shutterstock.com
Duševní zdraví
Amerika čelí epidemii deprese: počet nemocných je nejvyšší v historii, riziko roste u dvou skupin
Historicky nejvyšší míra deprese mezi Američany budí znepokojení psychiatrů i politiků. Nejpostiženější jsou mladí lidé a domácnosti s nízkými příjmy, kde deprese stoupá dvouciferným tempem.
editor
Podle průzkumů nadnárodní poradenské a analytické společnosti Gallup trpí depresí – nebo se s ní léčí – více než 18 procent dospělých Američanů, a to už dva roky v řadě. Ještě v roce 2015 šlo jen o něco přes 10 procent.
„Nárůst je alarmující a je nezbytné hledat všechny možné příčiny,“ říká pro Newsweek psychiatr Gerard Sanacora z Yaleovy univerzity v americkém státě Connecticut. Deprese přitom není jen „špatná nálada“ – zasahuje spánek, stravování, pracovní výkon a kvalitu života.
Riziko zvyšují genetika, věk, zdravotní stav i sociální okolnosti. Výrazným momentem byla pandemie covidu-19. V roce 2019 hlásilo depresi 12,5 procenta dospělých, v roce 2020 už 13,8 procenta a v roce 2023 téměř 18 procent.
Lockdowny, ztráta zaměstnání, nejistota bydlení a izolace akcelerovaly nápor na psychiku, který přetrvává dodnes. „Pandemie byla spíše zlomem než krátkodobým výkyvem,“ vysvětluje David Mischoulon z Harvardu po otázce Newsweeku.
Deprese se nejrychleji šíří mezi mladými a lidmi s nízkými příjmy. V domácnostech s ročním příjmem pod 24 tisíc dolarů (tedy méně než půl milionu korun) stoupl její výskyt od roku 2017 z 22 na 35 procent. U dospělých do 30 let se za stejnou dobu více než zdvojnásobil – ze 13 na 27 procent.
Miliarda trpících duší
Hlavní roli hrají sociální sítě, vysoké zadlužení, nejistý pracovní trh a politická polarizace. „Mladá generace vstupuje do dospělosti v úplně jiném světě, než čekala,“ říká Mischoulon.
Výzkum Gallupu potvrzuje úzkou vazbu mezi depresí a samotou. Ačkoli během pandemie pocit osamělosti vystoupal až na 25 procent dospělých, po krátkém poklesu znovu roste – v roce 2025 jej uvádí 21 procent Američanů.
Zvlášť nebezpečné je propojení psychických obtíží s ekonomickými – deprese vede k nezaměstnanosti, ta zase k finančním problémům a cyklus se opakuje.
Podle Světové zdravotnické organizace žije s psychickými poruchami až miliarda lidí, deprese je přitom jedním z nejrozšířenějších problémů.
V USA vedou těžké formy každoročně k desítkám tisíc sebevražd, konstatuje Newsweek. Přesto odborníci upozorňují i na pozitivní jev: díky otevřenější debatě o duševním zdraví se více lidí odhodlává vyhledat pomoc.
„Deprese není jen osobní problém jednotlivce, ale celospolečenská výzva,“ shrnuje Sanacora. „Pokud chceme trend zvrátit, musíme řešit nejen medicínu, ale i sociální faktory – od vzdělání přes práci až po vztahy.“
