Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu / MidJourney / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Výnosy USA klesají, křivka se srovnává. Další slovo bude mít trh práce
Trhy sledují americkou výnosovou křivku, která za poslední měsíc klesla napříč všemi splatnostmi, přičemž nejvíce se snížily dlouhodobé výnosy. Snížení sazeb Federálního rezervního systému a obavy investorů z možného zpomalení ekonomiky ovlivňují sentiment na dluhopisovém trhu a formují očekávání dalšího vývoje úrokových sazeb.
Jan Berka
Americká výnosová křivka si za poslední měsíc prošla posunem dolů na všech svých úrovních. Nejvýrazněji klesl její dlouhý konec, tedy výnosy dluhopisů se splatností deset let a více. Stalo se tak v době, kdy centrální banka letos poprvé snížila sazby a vše nasvědčuje tomu, že v tomto procesu bude pokračovat.
Situace připomíná loňský rok, kdy Fed v září rovněž snížil sazby. Tempo úprav tehdy bylo rychlejší a výsledkem byla napřimující se výnosová křivka v důsledku růstu nejdelších výnosů. Na tom se podílela rostoucí časová prémie. Trh jejím prostřednictvím vnímal, že Fed snížil sazby příliš rychle, a to za situace silné americké ekonomiky. To se projevilo ve vyšších reálných výnosech, které sledujeme přes protiinflační dluhopisy, i v breakeven inflaci (ta představuje inflační prémii, kterou trh požaduje nad úroveň reálného výnosu). Nárůst obou veličin představoval tržní predikci potenciálně silnějšího růstu spolu s vyšší inflací.
Letos vidíme opak. Desetileté reálné výnosy klesají, stejně tak jde dolů i breakeven inflace. Nižší výhled reálných sazeb a nižší inflační prémie naznačují obavy ze zpomalení americké ekonomiky, které však nemusí nutně znamenat výraznější problémy. Pomoci si zde můžeme tržním výhledem sazeb, který je aktuálně v souladu s predikcí Fedu. Podle ní se odhadovaná neutrální sazba pohybuje kolem 3 procent. Výraznější pokles pod tuto úroveň investoři v tuto chvíli neočekávají.
Vnímání trhu ohledně kondice americké ekonomiky není tak pozitivní jako loni
Zdroj: Jan Berka
Další argumenty, které potenciálně přispívají k nižším výnosům nejdelších splatností, zahrnují zvýšené emise pokladničních poukázek, což vede k tomu, že i přes nezměněné emisní objemy nejdelších splatností je trh vnímá jako vzácnější. Roli může hrát i spekulace o blížícím se ukončení kvantitativního utahování, které by znamenalo návrat centrální banky na sekundární trh prostřednictvím reinvestic.
Kombinace výše zmíněných faktorů podporuje poptávku po bondech, na níž se podílejí i zahraniční investoři. Neodehrává se tedy žádný zásadní odklon od amerického dluhu. V nejbližší době bude hlavním faktorem dalšího vývoje ukončení uzavírky americké vlády a obnovení zveřejňování klíčových dat. Půjde především o údaje z trhu práce, u nichž budou rizikem pro vyšší ceny dluhopisů a nižší výnosy případná negativní překvapení – nejen u tvorby nových pracovních míst, ale i u míry nezaměstnanosti.
Z dlouhodobého hlediska musíme pamatovat na jednu důležitou věc. I přesto, že nad americkou ekonomikou visí riziko zpomalení, k silné rally, zejména u dluhopisů nejdelších splatností, by bylo potřeba více. Nejlépe krize, která by donutila centrální banku snížit sazby a případně nastartovat další program nákupů aktiv. Takovému scénáři však zatím nic nenasvědčuje. Žijeme naopak v prostředí, ve kterém oproti době před pandemií převažují proinflační rizika, což znamená, že úrokové sazby na nulu jen tak neklesnou. S tím by měl počítat každý dluhopisový investor.
Autor je hlavní ekonom Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
