Situace se vyhrotila od loňského prosince, kdy Peking zastavil vývoz germania, gallia a antimonu do Spojených států
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Zbrojaři bez zásob
Americká obrana je kriticky závislá na čínských materiálech. A tlak Pekingu roste
Kritické dodávky kovů, které jsou klíčové pro výrobu amerických zbraní a vojenské techniky, zpomalují. Důvod? Čína zpřísnila vývoz strategických minerálů – a americký obranný průmysl to začíná tvrdě pociťovat.
editor
Americké zásoby germania, gallia nebo antimonu – kovů nezbytných pro infračervené senzory, noční vidění či magnety v motorech letadel – padají na minimum. Firmy hlásí zpoždění dodávek, dramatický růst cen a v některých případech úplné přerušení přepravy.
Zatímco někteří výrobci stihli naskladnit magnety v předstihu, většina obranných firem disponuje jen několikaměsíčními rezervami. Malé startupy dodávající komponenty do dronů jsou zasaženy nejvíce. Často jsou totiž zcela závislé na čínských dodavatelích, informuje ekonomický web Oilprice.com.
Situace se vyhrotila od loňského prosince, kdy Peking zastavil vývoz germania, gallia a antimonu do Spojených států. Tato opatření, která Čína odůvodňuje národní bezpečností, ovlivňují tisíce součástek využívaných ve zbraňových systémech.
Podle obranné analytické firmy Govini více než 80 tisíc vojenských komponentů závisí na surovinách pod čínskou kontrolou. Téměř každý z těchto dodavatelských řetězců má přímé napojení na Čínu.
Ruské jaderné impérium se otřásá. Klíčový partner sází na Peking
Leonardo DRS, americká odnož italského obranného gigantu Leonardo, varovala, že její zásoby germania klesly na úroveň tzv. bezpečnostního minima. Bez obnovy dodávek bude podle vedení firmy ohrožena schopnost dodržet výrobní harmonogramy v druhé polovině roku 2025.
Jiní výrobci už termíny nestihli. Jeden blíže neuvedený dodavatel dílů pro drony musel kvůli nedostatku magnetů posunout dodávky až o dva měsíce, píše Oilprice.com. Ceny některých prvků, jako je samarium, se vyšplhaly na šedesátinásobek běžné tržní hodnoty.
Americké ministerstvo obrany už dříve vyzvalo firmy, aby do roku 2027 zcela přestaly používat čínské magnety. Jenže i ti, kteří aktivně hledají alternativy, narážejí na limity. Výrobní kapacity mimo Čínu nejsou dostatečné a vývoj nezávislých dodavatelských sítí může trvat roky.
Smrtící závislost
Firmy jako USA Rare Earth v Oklahomě nebo Vulcan Elements v Severní Karolíně se snaží nabídnout řešení, ale jejich produkce se teprve rozbíhá. Někteří hráči mezitím zkoušejí přesunout dodávky přes třetí země – i to se však může zkomplikovat.
Společnost United States Antimony například přepravovala australský antimon přes čínský přístav Ning-po, jak to dělala dříve. Letos v dubnu ale čínské úřady zásilku zadržely na tři měsíce a uvolnily ji pouze pod podmínkou, že bude vrácena do Austrálie. Podle vedení firmy šlo o bezprecedentní krok.
Americká vláda mezitím navyšuje investice do domácí těžby a zpracování surovin. Pentagon poskytl 14 milionů dolarů kanadské firmě na výrobu substrátů germania pro vojenské satelity. Dalších 400 milionů šlo do společnosti MP Materials, která provozuje největší důl na kovy vzácných zemin v Americe.
CEO světoznámé společnosti Lockheed Martin James Taiclet označil tuto investici za „průlomovou“ pro zajištění výroby magnetů potřebných do stíhaček F-35 nebo řízených střel.
Roste také tlak na samotné obranné dodavatele, aby se aktivně zapojili do budování vlastních zdrojů. Podle Nicholase Myerse, šéfa firmy Phoenix Tailings, si společnosti začínají uvědomovat, že bez přímé kontroly nad surovinami nebudou schopny dostát svým závazkům.
Další překážkou je administrativní přístup Číny. Vývozci dnes podle západních firem požadují detailní informace o zákaznících, produktových řadách i výrobních linkách. Firma ePropelled z New Hampshiru odmítla čínskému dodavateli poskytnout informace o využití magnetů, což vedlo k přerušení dodávek.
Zástupci amerického obranného průmyslu označují situaci za každodenní téma. „Mluvím o tom denně – a naši partneři také,“ uvedl Dak Hardwick z Aerospace Industries Association.
Podle šéfa Raytheonu Grega Hayese nemá americká armáda možnost se od Číny zcela odpojit. „Můžeme snížit riziko, ale ne se oddělit. Týká se to každého,“ řekl deníku Financial Times. Připomněl, že 95 procent kriticky důležitých kovů vzácných zemin na světě pochází přímo z Číny nebo se tam alespoň zpracovává.
Zbrojní sektor se tak ocitá v pasti globální závislosti, kterou nelze rychle přerušit. V sázce přitom nejsou jen výrobní termíny, ale i bezpečnost Spojených států.
