Systémy Patriot jsou osvědčené a ozkoušené součásti výzbroje světových armád
Shutterstock.com
Rekordní zájem o rakety
Raytheon sází na Evropu. Výroba střel Patriot se má do roku 2030 zdvojnásobit
Fronta na Patrioty se už počítá ne na metry, ale na roky. Americký zbrojařský gigant proto chce v Evropě zásadně navýšit produkci protivzdušné obrany.
editor
Americká zbrojařská společnost Raytheon oznámila plány na výrazné navýšení výroby svých protivzdušných systémů Patriot, a to hlavně v Evropě. „Klíčovým milníkem bude kapacita, kterou rozvíjíme v Německu,“ řekl pro server Euractiv.com Tom Laliberty, šéf divize pozemních a vzdušných obranných systémů.
Raytheon už dnes dodává Patrioty evropským členům NATO a zároveň zajišťuje náhradní dodávky za systémy poslané Ukrajině. Podle Lalibertyho by nové investice v Německu – konkrétně ve spolupráci s firmou MBDA Deutschland – měly umožnit, že do roku 2028 až 2030 se globální produkce střel Patriot zdvojnásobí.
Zásadní zůstává i americká výroba, ale Evropa hraje podle vedení firmy hlavní roli v navyšování kapacit. Kromě Německa zmiňuje Laliberty také Španělsko, kde se nacházejí důležité prvky dodavatelského řetězce.
Aktuálně Raytheon pracuje na rozšíření spolupráce s evropskými partnery i na hlubší integraci evropské výroby do vlastní sítě. Na stole jsou podle něj také možnosti, kdy by se z evropských subdodavatelů stali rovnocenní partneři nebo hlavní dodavatelé.
Dlouhá fronta na Patrioty
Zájem o Patrioty je podle Euractivu největší v historii. Systém objednaly například Německo nebo Švýcarsko a čekací lhůty se počítají na roky.
Raytheon proto hledá cesty, jak výrobu urychlit – a jednou z nich je posílení evropské výrobní základny, která má usnadnit plnění stávajících zakázek i reakci na geopolitické hrozby.
Pro firmu zůstává výzvou především zajištění komponent, a to hlavně pohonných jednotek pro rakety GEM-T, nebo bojových hlavic. Navýšení produkce tak není jen otázkou peněz, ale také kapacit a logistiky v rámci složitých dodavatelských struktur.
Raytheon už dříve obnovil výrobu přenosných raketových systémů Stinger, které byly původně ukončeny. Stalo se tak právě kvůli vysoké poptávce po zahájení války na Ukrajině.
Podle Lalibertyho bude jejich výroba pravděpodobně pokračovat i po zavedení nové generace systémů, známé jako Next-Generation Short-Range Interceptor (NGSRI).
V případě Ukrajiny se společnost snaží dodat systémy co nejrychleji a zároveň hledá způsoby, jak zapojit ukrajinský průmysl do údržby i případné výroby.
„Diskuse s ukrajinskou stranou vedeme o tom, jak co nejefektivněji zajistit účast jejích firem na výrobě i provozu stávajících a budoucích systémů,“ uvedl Laliberty.
Raytheon chce v Evropě růst dál
Americký výrobce kromě produkce střel pro Patrioty provozuje v Evropě také servisní centra a spolupracuje na systémech jako NASAMS – ty vyvíjí společně s norskou firmou Kongsberg.
Otevřenost vůči partnerství a sdílení vývoje je podle Lalibertyho způsobem, jak reagovat na měnící se přístup evropských vlád, které čím dál častěji preferují domácí výrobu zbraní.
Přesto zůstává Raytheon pro Evropu klíčovým partnerem, zejména díky schopnosti dodat prověřené systémy ve velkém měřítku. A zatímco se náš kontinent snaží zvyšovat svou obrannou soběstačnost, americké technologie zůstávají nedílnou součástí rovnice.
