Představa umělé inteligence o tom, jak nahrazuje lidskou práci v kancelářích.
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Pracujete v kanceláři? AI míří i na vaši židli, varuje šéf Anthropic
Dario Amodei nemluví do větru. Šéf jedné z nejpokročilejších světových AI laboratoří – společnosti Anthropic – není známý prázdnými proklamacemi. Když vystoupil na summitu AI+ DC ve Washingtonu, poselství bylo jasné: Umělá inteligence už začala nahrazovat lidskou práci. A tohle je teprve začátek.
šéfredaktor
„Tohle už se děje,“ konstatoval bez okolků. Ne jako vizionář, ale jako někdo, kdo technologii nejen rozumí, ale i denně formuje. Podle něj se vývoj umělé inteligence „posouvá velmi rychle“ – a právě v tom spočívá největší riziko. Není to jen o tom, co AI dokáže dnes. Jde o to, co bude umět zítra. A jak rychle se k tomu propracuje.
Trh se zpomaluje, AI zrychluje
Jeho varování přichází v době, kdy americký pracovní trh vykazuje známky únavy. Nezaměstnanost vystoupala na tříleté maximum, počet nových míst je pod očekáváním. Přímou souvislost s AI zatím nikdo nepotvrdil, ale ve vzduchu visí otázka: je to náhoda?
Amodei přitom varuje už delší dobu. V květnu upozorňoval, že nástroje, na kterých pracuje Anthropic i další firmy, by mohly během jednoho až pěti let zlikvidovat až polovinu juniorských kancelářských pozic. Nezaměstnanost by se podle něj mohla vyšplhat až na 20 %.
„Když exponenciála nabere rychlost, nikdy nevíte přesně, kdy udeří,“ říká. „Může to být dřív, později, nebo úplně jinak. Ale šance, že se to stane, je dost vysoká na to, abychom cítili povinnost varovat svět.“
Slabá AI? Ne tak docela
Skeptici argumentují tím, že dnešní AI má stále své limity. Apple například vyhodnotil, že Siri posílená AI nesplnila požadovanou kvalitu. Jinde AI chatboti vyvolali psychické potíže u uživatelů. Jenže právě to podle Amodeiho klame.
„Lidé často říkají: AI přece neumí tohle, nezvládá tamto.‘ Ale mluvíme o současné verzi. Vývoj jede dál,“ upozorňuje. A jeho tón naznačuje, že to není výtka – spíš tichý apel, abychom se přestali dívat do zpětného zrcátka a začali sledovat cestu před sebou.
Možnou pojistkou by podle něj mohl být zásah státu. Pomoc lidem s adaptací. Zdanění firem, které na AI bohatnou. Něco jako společenská pojistka proti destabilizaci.
Ne všichni mu ale věří. Někteří tvrdí, že si buduje image „zodpovědného vizionáře“, který zároveň zvyšuje hodnotu vlastní technologie.
A přesto: když Amodei varuje, nemluví o budoucnosti v neurčitém čase. Mluví o současnosti. O procesu, který už běží.
