Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Zoo na vašem obličeji. Trudník vylézá v noci a páří se vám na tváři

Jsou velcí asi třetinu milimetru, vyskytují se ve vlasových folikulech na obličeji, zádech nebo bradavkách. Jejich potravou je kožní mazivo. Aktivní jsou jen v noci, kdy vylézají na povrch, kde se páří. Trudníci.

Zoo na vašem obličeji. Trudník vylézá v noci a páří se vám na tváři
V noci na našem těle ožívají drobní roztoči trudníci. Ale není důvod k obavám, jsou neškodní. | Shutterstock.com

S velkou pravděpodobností jste i vy jejich hostiteli. Jedná se o drobounké roztoče – trudníka tukového a trudníka mazového, kteří parazitují na člověku. Ale není důvod k obavám, jsou neškodní. V jediném vlasovém folikulu – vchlípenina pokožky, ze které vyrůstá vlas – mohou žít až tři. A žije se jim s námi dobře. Britští vědci nyní objevili, že trudníci ztrácejí vlastní geny a z parazitů se postupně stávají symbionty.

„Adaptují se na soužití s lidmi a postupně mění svůj genom, což vede k neobvyklým tělesným znakům i chování oproti jiným druhům,“ říká Jan Štefka z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd, který se parazity zabývá již téměř dvacet let. Od dětství ho zajímá soužití různých druhů v přírodě a jejich proměnlivost. Parazitismus přitom představuje jednu z nejrozšířenějších životních strategií, kterou nalézáme u všech skupin organismů.

„Trudníci, podobně jako další parazité, jsou historicky spjatí s naší evolucí. Vyvíjeli se paralelně s člověkem po miliony let,“ vysvětluje Štefka, který v minulosti zvažoval, že by se evolucí trudníků sám zabýval, nakonec ale zvolil vši.

„S dalšími vědci z celého světa geneticky mapujeme populace vši dětské, která dokonale kopíruje pohyb člověka, jak postupně osidloval nejrůznější kouty světa. Genetické informace vší tak báječně doplňují chybějící znalosti o historii člověka. O minulosti lidského druhu se můžeme naučit mnohé z populace parazita.“

Přepište učebnice

Dlouho se předpokládalo, že trudníci stojí za trápením mnoha náctiletých – že způsobují akné, respektive druhotnou bakteriální infekci. „Myslelo se, že trudníci mají slepou trávicí soustavu, tedy že po celý život akumulují zbytky potravy, a když uhynou, prasknou, obsah se vylije do okolí a způsobí reakci v podobně akné,“ popisuje Štefka. Nové výzkumy ale ukázaly, že trudníci mají vývod trávicí soustavy a z lidských kožních problémů byli viněni nejspíš neprávem. Naopak se ukazuje, že mohou fungovat jako „uklízecí četa“ našich mazových žláz a tak přispívat ke zdravé pleti.

Trudníci

  • Drobní roztoči lidského těla, příbuzné druhy žijí i u dalších savců.
  • Žijí ve vlasových folikulech.
  • Jedná se o velmi jednoduché organismy.
  • Díky soužití s člověkem ztrácejí geny nutné pro přežití mimo hostitele.
  • Živí se kožním mazem.
  • Mají jen drobné končetiny, které ovládají pouhé tři jednobuněčné svaly.
  • Přežívají s minimálním počtem proteinů – nejnižším počtem, jaký byl u podobných druhů pozorován.
  • Jsou aktivní pouze v noci, pro život ve dne již ztratili ochranu proti UV záření.
  • Místo budíku využívají lidský melatonin – hormon spánku, který lidskému tělu dává signál, že se blíží čas jít do postele, pro trudníky je to naopak povel vstávat a pářit se.
  • ​​​Samčí pohlavní orgán vyčnívá z přední části těla směrem nahoru jako roh nosorožce. Při sexu musí být samec za samičkou a kopulují přichycení na lidských chloupcích.

Obecně nemají parazité příliš dobré jméno, pojí se s nimi sociální stigma a jsou spojováni s nedostatečnou hygienou. To již dávno není pravda a těch pro člověka skutečně škodlivých je ve výsledku málo. „Třeba taková veš dětská je možná nepříjemná, ale není nebezpečná – nepřenáší nemoci. A dávno již neplatí, že je to znak špinavé domácnosti. Urážka ‚všivák‘ ale ve společnosti přetrvává,“ říká Štefka a upozorňuje, že „hodné“ parazity potřebujeme.

Evolučně jsme zvyklí na soužití s mikroorganismy, pokud žijeme ve velmi sterilním prostředí, imunitní systém zahálí, nemá s čím bojovat, a tak začne bojovat se svým vlastním tělem a vznikají nejrůznější alergie a autoimunitní onemocnění.

Přizpůsobují se ale i parazité. „Třeba takové štěnice jsme v minulosti téměř vyhubili, v posledních desetiletích se ale opět masivně šíří. Vyvinuly si totiž odolnost vůči používaným insekticidům a nyní je velmi obtížné se jich zbavit. Pomocí genetických metod nyní studujeme, jak souvisí jejich adaptace s používáním chemických látek i jejich specifickým způsobem rozmnožování, kdy velmi dobře tolerují, že se rozmnožují navzájem ve velmi malé skupině,“ říká vědec z Českých Budějovic.

Na lov s lepicí páskou

Jak se chytají trudníci? „Nejjednodušší je použít obyčejnou lepicí pásku, kterou přilepíte na obličej a strhnete. Je velká šance, že se vám takto podaří trudníka z vlasového folikulu vytáhnout, a můžete ho následně pozorovat pod mikroskopem či jinak analyzovat,“ popisuje parazitolog Štefka.

Že jste o trudnících doposud neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, i vědě zůstávali dlouho skrytí. Trudník tukový byl poprvé popsán v roce 1842 v ušním mazu. Příbuzný trudník mazový byl na lidské kůži objeven až v roce 1963.

Genom trudníka tukového byl přečten až v letošním roce: „A nebylo to vůbec jednoduché. Trudníci jsou tak drobní, že mají velmi malé množství DNA. Aby kolegové získali dostatečné množství DNA pro sekvenaci (přečtení genetického kódu), museli smíchat až několik set trudníků, jen tak se jim podařilo izolovat dostatečnou koncentraci DNA,“ říká Štefka.

Analýza genomu odhalila, že díky speciálnímu způsobu života v bezpečí lidského těla se trudníci zbavují nepotřebných genů a buněk a postupně se z nich stávají symbionti, kteří budou na lidech stále více závislí. Na člověka se přenášejí už při porodu či kojení, ale častým zdrojem jsou třeba i sdílené ručníky. Má je na sobě téměř každý člověk, nejvíce jich „bydlí“ u starších lidí.

„Pro mnohé je představa pářících se trudníků na našich obličejích děsivá, ale na našem těle žije mnoho podobně neškodných a okem neviditelných organismů. Tím, že jsme je teď trochu více poznali, se pro nás nic nemění,“ říká parazitolog Štefka. 

Lidští parazité
• Existuje jich přibližně 400 druhů od virů přes bakterie a jednobuněčné organismy až po mnohobuněčné živočichy.
• Největší jsou tasemnice, například škulovec široký nebo tasemnice bezbranná dorůstají délky až patnáct metrů.
• Nejmenší jsou naopak viry, mezi nejmenší mnohobuněčné parazity patří právě trudníci.
• Za nejnebezpečnějšího lidského parazita lze považovat jednobuněčného prvoka Plasmodium falciparum (zimnička tropická), způsobujícího nejzávažnější formu malárie.
• Většina těchto parazitů není životu nebezpečná, navíc zejména v rozvinutých zemích je i neškodných parazitů daleko méně než v minulosti. Mnohým parazitům naopak hrozí vyhynutí. Například kdysi běžná veš muňka (lidově zvaná filcka) je dnes vzácností.
ilustrační foto
Shutterstock.com