Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Tajemná ruská vesmírná zbraň je nesmysl. Špionům šlo o udržení vlivu

Za únikem informací o ruské zbrani schopné ničit družice stály nejspíš americké tajné služby. Chtěly vyděsit politiky, aby neschválili novelu, která by jim sebrala pravomoc shromažďovat citlivá data i bez povolení soudu.

Za únikem informací o ruské zbrani schopné ničit družice stály nejspíš americké tajné služby. Chtěly vyděsit politiky, aby neschválili novelu, která by jim sebrala pravomoc shromažďovat citlivá data i bez povolení soudu.

Celý článek
0

Známe všechny nobelisty. Cena za mír míří do Běloruska a na Ukrajinu

Všechny ceny Alfreda Nobela již znají své držitele. Jako poslední byli v „Nobelově týdnu“ oznámeni laureáti ceny za mír. Stali se jimi ochránci lidských práv z Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

Známe všechny nobelisty. Cena za mír míří do Běloruska a na Ukrajinu
Za medicínu byl švédským institutem Karolinska oceněn švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. | foto Profimedia.cz

Za medicínu byl švédským institutem Karolinska oceněn švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Jeho výzkum se týkal genomů předchůdců člověka. Potvrdil, že mezi předchůdci moderního člověka, neandertálci a denisovany, docházelo k míšení. To přineslo nové poznatky do evoluční teorie člověka.

Nobelova cena za fyziku, udělovaná švédskou Královskou akademií věd, putuje k Francouzovi Alainu Aspectovi, Američanovi Johnu Clauserovi a Rakušanovi Antonu Zeilingerovi za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové fyziky. Jejich výzkum by mohl v horizontu pěti a více let vést k vývoji nových technologií, například moderních metod šifrování. Takto šifrovaná komunikace by byla prakticky neodposlechnutelná.

Za chemii byli švédskou Královskou akademií věd oceněni Američanka Carolyn R. Bertozziová, Dán Morten Meldal a Američan Karl Barry Sharpless. Položili základy nové chemie, takzvané click chemie, která umožňuje rychle spojovat molekulární stavební bloky. Tyto reakce se používají k výzkumu buněk a sledování biologických procesů. Metoda by mohla vést třeba ke zlepšení cílení léčivých přípravků proti rakovině.

Nobelovu cenu za literaturu od Švédské akademie obdržela francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Podle hlasujících akademiků je obdivuhodné, s jakou precizností a odvahou spisovatelka ve svých knihách zkoumá lidskou paměť. Paměť je rovněž ústředním tématem jejích memoárů Roky, které v originále vyšly již v roce 2008, teprve letos se ale dočkaly českého překladu v brněnském nakladatelství Host. Celkem autorka napsala více než dvě desítky autobiografií.

Jako poslední byla v Nobelově týdnu oznámena jména držitelů ceny za mír. O ní rozhoduje komise norského parlamentu, takzvaný Nobelův výbor. Letos ji obdrželi obhájce lidských práv Ales Bjaljacki z Běloruska, ruská lidskoprávní organizace Memorial, známá odhalováním zločinů stalinismu, a ukrajinská lidskoprávní organizace Centrum pro občanské svobody, která od roku 2007 mimo jiné vyvíjí snahy o spolupráci Ukrajiny s dalšími evropskými zeměmi.

Vítězové cen obdrží kromě diplomu a medaile rovněž deset milionů švédských korun (asi 22,6 milionu českých korun). V pondělí 10. října bude ještě udělena cena za ekonomii. Ta se však tak významnému odbornému renomé netěší. Není totiž udělována na základě závěti samotného Alfreda Nobela. Ten si přál, aby ceny byly posmrtně udělovány za vynikající činy pouze v pěti výše vyjmenovaných oblastech lidské činnosti.

Tato pětice „Nobelovek“ se uděluje od roku 1901. Cenu za ekonomii založila Švédská národní banka až v roce 1968. Bankéři ji udělují „na památku Alfreda Nobela“, ve skutečnosti tedy Nobelovou cenou není. Přesto i její udělení bývá mediálně a mezi ekonomy velmi pozorně sledováno. 

Česko má dosud jen dva nobelisty. Za chemii cenu v roce 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský, za literaturu v roce 1984 Jaroslav Seifert.