Americké ženy přehodnocují mateřství. Dětí se rodí výrazně méně

Americké ženy přehodnocují mateřství. Dětí se rodí výrazně méně

Shutterstock.com

Americké ženy přehodnocují mateřství. Dětí se rodí výrazně méně

Na scéně americké společnosti se tiše, ale o to výrazněji odehrává jedna z největších demografických proměn posledních dekád. Ženy v nejlepším věku pro zakládání rodiny se hromadně rozhodují pro život bez dětí – a podle statistik to není jen dočasný výkyv, ale hluboká společenská změna.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

V roce 2024 žilo ve Spojených státech o 5,7 milionu více žen ve věku 20–39 let, než kolik by odpovídalo běžnému populačnímu vývoji. To samo o sobě není překvapivé. Co ale zaskočilo i demografy, je fakt, že o sedm milionů méně z nich porodilo dítě. Podle sociologa Kennetha Johnsona z University of New Hampshire jde o nárůst bezdětnosti o 45 % oproti roku 2006. „Spojené státy za posledních sedmnáct let zaostávají o 11,8 milionu porodů za tím, co by bylo podle historických trendů očekávané,“ říká Johnson, který analyzoval dvě dekády dat ze sčítání lidu i statistik zdraví. Trend je nejmarkantnější mezi ženami do 30 let. A i když ženy ve věku 35–49 let rodí o něco víc, nedokáží prudký pokles v mladších ročnících vykompenzovat.

Konec mateřství jako samozřejmosti

Za tímto zvratem nestojí jen pandemie nebo ekonomické turbulence. Johnsonova analýza mluví jasně: dějí se hlubší proměny. Krize dostupnosti bydlení, nedostatek kvalitní péče o děti, rostoucí náklady domácností a také nové pohledy na genderové role nebo kariérní dráhy žen se slévají do jednoho mocného trendu. Ženy dnes jednoduše nevidí mateřství jako samozřejmý milník života.

„Cítím to jako výsadu – nemít děti,“ říká pro Newsweek devětačtyřicetiletá Katherine Bird z Nového Mexika. Bird je duchovní a somatická terapeutka, která se netají tím, že život bez dětí jí přináší svobodu a naplnění. „Viděla jsem, jak náročné to mateřství je – fyzicky, emočně, energeticky i finančně. Vím, že může být krásné, ale zároveň nesmírně vyčerpávající,“ vysvětluje. Místo rodiny se soustředí na svůj osobní rozvoj a pomoc druhým. „Můžu žít přesně tak, jak chci. Nemusím se trápit tím, jak vychovat dobrého člověka v těžkém světě.“

Bird ale také otevřeně mluví o tlaku, který společnost na bezdětné ženy stále vyvíjí. „Dostávám komentáře, že nejsem opravdu šťastná, nebo že toho jednou budu litovat,“ přiznává. Přesto věří, že se atmosféra postupně mění. „Ženy jsou připraveny na nový způsob života. Jeden, který je víc o péči, podpoře a respektu k jejich vlastním volbám. Mateřství by mělo být prioritou celé společnosti, ne jen osamělým bojem jedné ženy.“

Ticho na poradě, očka na hodinách

Stejnou potřebu volby a nezávislosti pociťují i mladší ženy. TikTokerka vystupující pod přezdívkou @thesugarhours, která je ve svých dvaceti devíti letech zatím bezdětná, shrnuje svůj postoj takto: „Mateřství není jediná cesta k naplnění. Viděla jsem ženy s dětmi i bez nich – a obě skupiny procházejí životem po svém.“ Kromě osobního rozhodnutí ji od dětí odrazují i pracovní podmínky. „Viděla jsem, jak lidé protočí oči, když máma odejde dřív kvůli nemocnému dítěti. A pak je tu to ticho, když se někdo ptá ženy bez dětí, proč žádné nemá.“

I ona zdůrazňuje, že rozhodnutí nemít děti není nedostatek – ale volba. „Teď si užívám svobodu ponořit se do práce, tvořit, cestovat, dobrovolničit… všechno podle vlastního tempa.“ A přidává i radu své matky, která ji v jejím rozhodnutí podporuje: „Pokud tě mít dítě nenadchne natolik, že bys řekla ‚ano, rozhodně!‘, pak je to jasné ‚ne‘.“

Jay Zigmont, zakladatel organizace Childfree Wealth, která se specializuje na klienty bez dětí, vidí v těchto postojích nový standard. Odkazuje na výzkum Pew Research Center, podle něhož 47 % bezdětných Američanů do 49 let neplánuje děti vůbec. Hlavní důvod? Jednoduše nechtějí. Až poté následují finance, osobní svoboda nebo obavy o životní prostředí.

Jiná volba, ne snadnější

„Lidé, kteří se rozhodnou pro život bez dětí, nad tím často přemýšlejí víc než ti, kteří je mají. Mít děti je totiž pořád součástí klasického scénáře amerického snu,“ vysvětluje Zigmont. A dodává: „Nežijí jednodušší nebo lepší život – jen jiný.“ Podle něj bude právě tato rostoucí skupina bezdětných Američanů v příštích dekádách měnit tvář společnosti i ekonomiky.

Katherine Bird tento vývoj vnímá jako nevyhnutelný. Pozoruje ženy, které se v mateřství ztrácí, jiné, které sledují vyčerpání svých matek nebo sester, a další, které nevěří, že by jim společnost ve výchově opravdu pomohla. „Navzdory tlaku jsou dnes ženy víc sebevědomé. Vědí, že mohou chtít něco jiného,“ říká Bird.