Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Měl by se zestátnit ČEZ? Rozumné by bylo vykoupit jen jeho výrobní část

Vládu čeká nejzásadnější ekonomická operace, jakou bude za dobu svého mandátu řešit

Měl by se zestátnit ČEZ? Rozumné by bylo vykoupit jen jeho výrobní část
Šéf ČEZ Daniel Beneš a premiér Petr Fiala při otevírání solárního parku na střeše pražského Kongresového centra | foto Profimedia.cz

Když před pár dny pronesl premiér Petr Fiala v nějakém rozhovoru větu, že „platí náš úmysl v rámci posilování energetické bezpečnosti získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou“, spustily se opět vášnivé debaty o zestátnění ČEZ a konci drahé elektřiny. Andrej Babiš dokola vykřikuje, že navrhoval vykoupit minoritní akcionáře našeho energetického gigantu už dávno, a minoritní akcionáři se navzájem straší, jak se je stát při tom výkupu chystá vzít na hůl.

Bližší informace o způsobu uvažování vlády přitom nejsou k dispozici, což je dobře, protože jde o silnou kurzotvornou informaci a tu mají dostat všichni najednou, až bude hotová.

Vykoupit jen část ČEZ

Můžeme tedy uvažovat sami a předpokládat, že i stát ví, co chce a co k tomu potřebuje. Aby domácnosti mohly elektřinu kupovat za rozumné ceny, musí jí být dost. Zatím jí v Česku produkujeme více, než spotřebujeme, ale už za dva tři roky to podle výhledu má být jinak, protože se začnou uzavírat uhelné elektrárny a jiné řiditelné zdroje se kvůli klimatické politice a nestabilnímu trhu v privátním sektoru stavět nedají. Stát tak potřebuje získat od společnosti ČEZ její výrobní část. Celou, jen bez zelených zdrojů.

Vykupovat celý ČEZ od minoritářů minimálně za 200 miliard se z tohoto pohledu jeví zcela zbytečné. Mohl by pak sice nařídit prodej levné elektřiny, ale tím by jen nejcennější firmu v zemi devastoval po vzoru České pošty, a posilovat výrobní část, aby udržel v provozu potřebné výrobní kapacity, by musel dotacemi a státními zárukami z kapes daňových poplatníků, a to přes velké střety o pravidla státní pomoci v Evropské unii.

Optimální je proto odkoupit od ČEZ výrobu za jeho vlastní akcie, ty pak zrušit a udržet si pozici silného akcionáře i ve zbytkové firmě dál obchodované na burze.

A stoprocentně držet elektrárny, které budou dohromady generovat cashflow potřebné pro stavbu nových jaderných bloků i pro investice k prodloužení životnosti elektráren, které by jinak byly odstaveny na nezbytně nutnou dobu.

Dlouhodobé kontrakty

Aby to vše fungovalo, potřebuje stát ještě také státního obchodníka, který nemá sloužit k tomu, že draho nakoupí od elektráren a levně prodá spotřebitelům, ale k tomu, že s jeho elektrárnami uzavře dlouhodobé kontrakty na deset patnáct let místo dosud praktikovaných krátkodobých na dva až tři roky podle toho, s čím se obchoduje na burze.

Bez toho nelze rozhodovat o investicích s tak dlouhou návratností, jaká je v energetice. A to potřebují i soukromí vlastníci elektráren. Jen tak lze udržet dostatek zdrojů v síti. Dovážet totiž nebude odkud.

Je to celé právně i ekonomicky mnohem složitější operace, než jak ji popisujeme, ale jejím výsledkem by měla být energetická bezpečnost země před nečekanými výpadky, které nám hrozily v posledním roce, a je to asi nejzásadnější ekonomická operace, jakou bude tato vláda za dobu svého mandátu řešit.

Levnou elektřinu to však nezařídí, protože s rostoucím podílem solárů a větrníků bude prudce zdražovat udržování stability v síti, což jako každé politické a ideologicky založené rozhodnutí má svou cenu, kterou lidé prostě zaplatí, jakkoli proti tomu protestují.