V boji o budoucnost (s) umělou inteligencí jdou rukavice dolů

Kontury sporu o podobu umělé inteligence se začínají rýsovat. Bývalý vědec číslo jedna v OpenAI zakládá konkurenční firmu, ekonomové varují před ztrátou pracovních míst a Apple nestíhá. 

Kontury sporu o podobu umělé inteligence se začínají rýsovat. Bývalý vědec číslo jedna v OpenAI zakládá konkurenční firmu, ekonomové varují před ztrátou pracovních míst a Apple nestíhá. 

Celý článek
0

Proboha neseďte a nečekejte na zázrak, vyzývá Zámečník zaměstnance Liberty Ostrava

„V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ říká analytik Hrotu24.

„V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ říká analytik Hrotu24.

Celý článek
0

Máj se otevřel po rekonstrukci. Prohlédněte si, jak vypadá

V oddělení Levels budou například stovky počítačových arkádových her, závodní simulátory, minigolf, šipky či biliár.

V oddělení Levels budou například stovky počítačových arkádových her, závodní simulátory, minigolf, šipky či biliár.

Celý článek
0

Ženy versus muži. Mzdová nerovnost se snižuje, není za ní jen nespravedlnost

Muži v české populaci víc pracují, víc vydělávají a mají větší vliv na veřejný život. Zato ale dřív umírají

Ženy versus muži. Mzdová nerovnost se snižuje, není za ní jen nespravedlnost
ilustrační foto | Shutterstock.com

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová zvolila za jedno z hlavních témat své předvolební kampaně nerovnost pohlaví v Česku. U kandidátky-ženy to není překvapivé; v české společnosti rozhodně je co kritizovat.

V debatě o (ne)rovném postavení žen a mužů v české společnosti ale zároveň často znějí zkreslené, či přímo scestné argumenty. Typickým příkladem je debata kolem takzvaného „gender pay gap“, tedy rozdílu mezi mzdami a platy obou pohlaví. Ten má mnohem komplikovanější vysvětlení, než že zaměstnavatelé odírají méně průbojné ženy a za stejnou práci jim platí méně než mužům.

Zároveň ale platí, že zásadní rozdíly v mnoha oblastech života obou „genderů“ skutečně existují a nejsou vždy opodstatněné. Například zastoupení žen ve veřejném životě je v Česku stále žalostné a dominance mužů drtivá. Útěchou pro ženy asi nebude ani fakt, že obecně žijí déle než jejich protějšky.

Český statistický úřad vydal v lednu rozsáhlou ročenku, která mapuje genderovou problematiku na tvrdých datech prakticky ze všech oblastí života a srovnává vývoj postavení žen a mužů v Česku v čase. Co z ní lze vyčíst o postavení obou pohlaví?

Zasypávání propasti

Nejčastěji se o rozdílu v odměňování žen a mužů hovoří v souvislosti s hrubými průměrnými mzdami. Počítáno čistě jen podle tohoto kritéria, berou muži skutečně podstatně více. V roce 2021 spočítali statistici jejich průměrný výdělek na 43,8 tisíce měsíčně, zatímco u žen to bylo jen 37,1 tisíce. Český „hrubý“ gender pay gap tedy činil přibližně patnáct procent a oproti předchozímu roku klesl o více než jeden procentní bod. Oproti roku 2010 byl dokonce o více než šest procentních bodů nižší. Za „zakopáváním příkopu“ stojí jeden zásadní faktor: rychlejší růst průměrných mezd žen táhlo především školství, tedy obor, který zaměstnává nejvíc žen hned po průmyslu.

Česko se tak drží jen mírně nad průměrem EU, který spočítal Eurostat na třináct procent. Pro zajímavost, například v Německu nebo Rakousku je „hrubý“ gender pay gap podstatně vyšší – kolem osmnácti procent.

Znovu je ovšem třeba připomenout, že měřit rozdíl v odměňování podle pohlaví pouze tímto jednoduchým výpočtem je hrubě zkreslující. Z velké části se dá vysvětlit racionálními argumenty a nespravedlnost hraje spíš menší roli.

Naprosto klíčovým faktorem jsou rozdílné preference v pracovním životě. Zjednodušeně řečeno, ženy častěji volí – ať už z jakýchkoli důvodů – hůře placené profese.

Z ročenky vyplývá, že například v podprůměrně ohodnocené zdravotní a sociální péči jich pracuje přes 320 tisíc, téměř 350 tisíc pak zaměstnává malo- či velkoobchod. Tedy opět zaměstnání s nižší než průměrnou mzdou.

Muži mají naopak drtivou převahu v průmyslu. Ve fabrikách jich pracuje přes 900 tisíc, což je dvakrát více než v případě žen. Právě průmysl kvůli nedostatku pracovní síly platí výrazně více než třeba obchodní řetězce nebo pečovatelské domy. Dalším křiklavým případem je oblast IT, kde oproti 47 tisícům žen našlo obživu 163 tisíc mužů.

Budoucnost z tohoto pohledu bohužel nehovoří pro zásadní obrat. Statistiky ukazují, že jak na středoškolských, tak na vysokoškolských oborech zůstávají preference velmi podobné.

Například mezi dívkami na středních školách patří k nejžádanějším oborům ošetřovatelství, sociální činnost nebo hotelnictví. Naproti tomu chlapci preferují výpočetní techniku, elektrotechniku nebo strojírenství. Podobné je to u univerzit. Ačkoli na nich ženy dominují co do počtu a jsou také pilnější, nejčastěji studují humanitní a společenské vědy či obchod, zatímco mladí muži častěji sázejí na technické obory nebo IT.

Rodina jako kariérní brzda

Faktem zůstává, že i pokud odečteme vliv různých profesních preferencí, existují nemalé rozdíly v mzdách také v rámci jednotlivých oborů. I tady lze vysvětlení rozdělit na dvě části: kromě diskriminace z hlediska ohodnocení má důležitý vliv role žen v rodině, jinak řečeno hlavně mateřství. A to hned z několika pohledů.

Statistiky zaměstnanosti z roku 2021 například ukazují, že mateřská dovolená představuje zásadní zpomalení kariérního růstu. Zatímco u mužů byla zaměstnanost vyšší než devadesát procent od 25 let věku až do 54 let, u žen se mezi 25. a 34. rokem věku držela jen na šedesáti procentech. Stejně pracovně aktivní byly až ženy starší 45 let. Přeloženo: zatímco muži sbírali pracovní zkušenosti, budovali kariéru, velká část žen léta nejvyšší síly a produktivity trávila doma s dětmi.

Znevýhodněné mateřstvím jsou ale i pracující ženy. Ročenka například ukazuje, že na zkrácený úvazek pracovalo v roce 2021 v Česku 2,5násobné množství žen oproti mužům – téměř 250 tisíc. Zároveň ženy stráví i v zaměstnání na plný úvazek na pracovišti méně času, konkrétně v průměru zhruba o tři hodiny týdně. Muži navíc více pracují na směny, v nočním provozu a o víkendech, za což dostávají příplatky.

Všechny tyto skutečnosti se negativně podepisují na výši příjmů a s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti je lze přisoudit právě větší části břemene starosti o rodinu a obecně domácnost, kterou ženy v Česku nesou. Bez zajímavosti není, že v tomto ohledu je Česko daleko za Evropou. Především v západoevropských zemích je podíl pracujících žen v „plodném“ věku podstatně vyšší a u nás je poloviční oproti průměru EU.

Covid kosil muže

Nižší výplaty s sebou nesou pro ženy mnoho dalších negativních důsledků – od většího ohrožení chudobou až po menší penze v důchodovém věku. V ročence se ale dají najít i čísla, která potvrzují, že v mnoha oblastech života jsou na tom ženy naopak lépe – ostatně už v jeho délce.

Pandemie covidu v letech 2020 a 2021 pořádně zahýbala statistikami šance na dožití. Ta v obou případech meziročně klesla, což je za poslední desetiletí nevídaný jev. Prvenstvím žen v dlouhověkosti to ale neotřáslo. Konkrétně v roce 2021 byl průměrný věk dožití u žen 80,5 a u mužů 74,1 roku.

Bez zajímavosti není, že genderově nespravedlivá byla i čínská chřipka. Z dat ČSÚ vyplývá, že v roce 2021 zemřelo zhruba o sedm tisíc mužů více než žen, přičemž drtivá většina tohoto rozdílu leží ve věkové kategorii od 65 do 80 let – tedy přesně v rozmezí, kde si nejčastěji vybíral právě covid.

Komplikovanější už to je s kvalitou života, pokud ji soudíme ze zdravotního hlediska. Statistici popisují, že více pacientek než pacientů hlásí nemocnice až do padesáti let věku.

Pak se situace obrací a nemocnější jsou naopak muži. Další obrat přichází po sedmdesátce, kdy v nemocnicích častěji leží dámy – to lze ale připsat tomu, že mnoho jejich potenciálně nemocných protějšků se tohoto požehnaného věku ani nedožilo.

Kameny a zlomeniny

Jaké nemoci Čechy a Češky trápí nejvíce a jak se diagnózy liší podle pohlaví? I tady existují velmi zajímavé rozdíly. Například mezi ženami jsou jasně dominující příčinou návštěvy špitálu žlučové kameny – případů je oproti mužům téměř dvojnásobek. Stejný poměr panuje i u druhé nejčastější příčiny ženské hospitalizace – zlomenin.

Muži naopak v roce 2021 potřebovali sanitku častěji než ženy kvůli infarktům, a to více než dvojnásobně. O polovinu vyšší byly také úrazy hlavy. Naprosto dominantní jsou pak mužské hospitalizace kvůli kýle: bylo jich přes dvanáct tisíc, což je desetinásobek případů u opačného pohlaví. Kromě toho muže také častěji trápí epilepsie, cukrovka a všechny druhy rakoviny s výjimkou rakoviny prsu. S tou přišlo do nemocnice v roce 2021 přes osm tisíc žen a pouze 74 mužů.

Zajímavá je i duševní kondice. Například na psychiatrických klinikách se předloni léčilo 24,5 tisíce mužů a o dva tisíce méně žen, ordinace psychologů mají naopak více zákaznic než zákazníků.

Kriminály i politika plné mužů

Kromě odměňování mají muži navrch ještě v dalších dvou oblastech statistik – ve veřejném životě a v kriminalitě. Aniž bychom chtěli vyvozovat závěry o větší průbojnosti, ambicích nebo agresivitě mužů, stojí za to si několik údajů přiblížit.

V roce 2021 policie v Česku stíhala téměř 33 tisíc lidí. Z toho muži představovali celých 27 tisíc případů. Zhruba stejný poměr pak vykazují údaje o počtech obžalovaných a odsouzených. Výsledkem je poměr vězňů a vězeňkyň v českých nápravných zařízeních zhruba 17 : 1.

V politice je situace přece jen o něco vyrovnanější, stále ale výrazně v neprospěch žen. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 kandidovalo 1,6 tisíce političek a necelý dvojnásobek mužů. Poměr zvolených už je ale o dost horší: 50 poslankyň proti 150 poslancům.

Komunální politika zjevně ženy láká více, i do zastupitelstev měst a obcí ale nakonec v roce 2022 usedl asi 2,5násobek zastupitelů – 44 tisíc oproti 18 tisícům žen. Úplně nejtragičtější je ovšem zastoupení žen v kabinetu Petra Fialy – ze sedmnácti členů vlády jsou ženy pouze dvě: ministryně obrany Jana Černochová a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.

Genderová ročenka statistiků z ČSÚ jistě opět vyvolá oblíbenou debatu o diskriminaci žen. Dá se očekávat, že se do hry znovu vrátí tradiční téma, a sice kvóty či další administrativní opatření, která by měla postavení žen v Česku zlepšit.

Jak ale ukazuje detailnější pohled do statistik, snad s výjimkou politiky budou jen těžko fungovat. Na tak komplexní problém, jako je z mnoha úhlů rozdílné postavení žen a mužů v naší společnosti, totiž tak jednoduchý recept, navíc ordinovaný shora, befelem, bude krátký. 

15 % dosahoval v roce 2021 rozdíl v průměrné hrubé mzdě mužů a žen v Česku.
21 % dosahoval tento rozdíl ještě v roce 2010.
13 % je průměrný gender pay gap v zemích Evropské unie.